Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 9. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení 37 507,95 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o hotovostním úvěru mPůjčka plus č. , Anonymizováno, ze dne 19. 3. 2020. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 75 000 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalované, přitom vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované žalobkyně porovnávala její příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalované. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.2. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 84měsíčních splátkách po 1 315,79 Kč splatných k 17. dni v měsíci. Smluvní úrok činil 6,9 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek za červenec, srpen a září 2024. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a celý úvěr se stal splatným ke dni 17. 9. 2024. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 37 507,95 Kč, neuhrazeného úroku z jednotlivých anuitních splátek dle harmonogramu splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky na výši 1 520,04 Kč a neuhrazený úrok (se sazbou úroku dle smlouvy zvýšeného o sazbu zákonného úroku z prodlení) z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období zkapitalizovaný ke dni 27. 11. 2025 na výši 7 678,82 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 6,90 % p. a. z částky 37 507,95 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 37 507,95 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po předžalobní výzvě.3. Žalovaná se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřila.4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).5. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:6. Z žádosti o zřízení účtu č. , Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2016 vyplynulo, že žalovaná požádala žalobkyni o zřízení účtu , Anonymizováno, s platební kartou.7. Ze smlouvy o vedení účtu u , Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2016 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou účet a vydat jí k tomuto účtu platební kartu.8. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, – předschválená nabídka č. , Anonymizováno, ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 75 000 Kč. Úvěr měl být splacen v 84 měsíčních splátkách po 1 316 Kč k 17. dni v měsíci. Úroková sazba činila 6,9 % ročně. Ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, vyživuje dvě osoby, má čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč.9. V listině nazvané jako úvěruschopnost žalobkyně popsala, z jakých informací vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že tvrzený příjem žalované 20 000 Kč byl ověřen prostřednictvím příchozích transakcí na bankovním účtu žalované č. , č. účtu, . Výdaje žalované byly stanoveny na částku 7 420 Kč. V době žádosti o úvěr žalovaná splácela úvěry po 9 878,40 Kč, přičemž neměla žádné neuhrazené závazky po splatnosti. Žalovaná tedy měla dostatečnou rezervu pro splátku nově sjednávaného úvěru ve výši 1 128,29 Kč.10. Z karty klienta vyplynulo, že průměrný měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce činí 22 478 Kč a za posledních šest měsíců činí 25 481,67 Kč. Žalovaná neměla blokaci účtu. Žalovaná splácela úvěr s měsíční splátkou 9 878,40 Kč. Uvedené skutečnosti vyplynuly rovněž z výpisu z CBCB a dat BUDA a také z transakční historie účtu žalované č. , č. účtu, , podle níž měla žalovaná pravidelný příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, .11. Ze smlouvy o hotovostním úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, – předschválená nabídka č. , Anonymizováno, ze dne 19. 3. 2020 a SMS potvrzení vyplynulo, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 75 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 6,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 315,79 Kč. Součástí smlouvy byly Podmínky žalobkyně pro poskytování hotovostních úvěrů, Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob, Sazebník bankovních poplatků žalobkyně a Úrokový lístek žalobkyně. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, dále vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 75 000 Kč dne 19. 3. 2020.12. Z historie úvěru soud zjistil, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek a dluží žalobkyni z předmětné úvěrové smlouvy žalované částky.13. Z výzvy ze dne 17. 9. 2024 vyplynulo, že žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek úvěru do sedmi dnů od doručení výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení žalobkyně odstupuje od předmětné úvěrové smlouvy. Výzva byla předána k doručení žalované dne 18. 9. 2024, jak vyplynulo z dodejky.14. Z výzev ze dne 3. 12. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzvy byly předány k doručení žalované dne 4. 12. 2025, jak se podává z poštovních podacích archů.15. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 75 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když ověřovala výši jejích příjmů a výdajů, a to z informací poskytnutých žalovanou, výpisů z účtu žalované a lustrací v CBCB. Přitom bylo zjištěno, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání v průměrné čisté výši 22 478 Kč a dále splácí úvěr s měsíční splátkou ve výši 9 878 Kč. Žalovaná nebyla v prodlení se splácením úvěrů a neměla blokaci na účtu. Lze tak uzavřít, že žalovaná měla dostatek finančních prostředků ke splácení úvěru od žalobkyně, když měsíční splátka činila 1 315,79 Kč měsíčně. Žalovaná poskytnutý úvěr od žalobkyně splácela, nicméně následně v červenci, srpnu a září 2024 porušila svoji povinnost a dostala se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná dlužnou částku tak, jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatila. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky 37 507,95 Kč spolu s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení.18. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.19. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 501 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, konkrétně odměnu za tři úkony právní služby po 2 620 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, který stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 700 Kč a z odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 501 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 2 904 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 3. advokátního tarifu ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč /převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé/, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 4 405 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.