Okresní soud ve Svitavách 6 C 85/2026-16 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 5. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 676,29 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru poskytnutému žalovanému jejím právním předchůdcem – společností , právnická osoba, . dne 27. 11. 2023 ve výši 20 000 Kč prostřednictvím komunikace na dálku. Zájemce vyplní registrační formulář se svými identifikačními údaji, odesláním žádosti o půjčku potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými, odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 11. 2023 úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností dne 20. 11. 2024, přičemž byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet, který sdělil při zaregistrování. Žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 32 676,29 Kč (20 000 Kč + 12 676,29 Kč za poplatek) se zákonnými úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávky proti žalovanému na současnou žalobkyni.2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.3. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku dne 24. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0008970207376639, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne 24. 11. 2023 úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že k datu splatnosti 20. 11. 2024 měl žalovaný kromě částky 20 000 Kč uhradit ještě poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 676,29 Kč. Úroky byly stanoveny na 12% ročně, RPSN činila 206,19 %.4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2023 byla na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. , č. účtu, poukázána částka 20 000 Kč. , právnická osoba, . potvrdila, že se jedná o účet žalovaného a že na něj byla v rozhodném období poukázána žalobkyní částka 20 000 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 16. 10. 2025. Předžalobní výzvu k plnění zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 16. 10. 2025.6. Žalobkyně nedoložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to i přes výzvu soudu ze dne 9. 6. 2026.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, a že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost poskytnout spotřebitelský úvěr, neboť dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listinné důkazy (např. výpisy z účtu, výplatní pásky apod.), ze kterých by se podávaly konkrétní měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z údajů předložených žalovaným.10. Na základě těchto úvah soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, takže smlouva o úvěru je neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, a žalovaný je povinen vrátit (pouze) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč. Lhůtu splatnosti stanovil soud s ohledem na nečinnost žalovaného podle § 160 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Soud tedy uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 20 000 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalovaného k placení dlužné částky a on se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.11. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 308 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 32 676,29 Kč částku 1 634 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 326 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 326 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).12. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 20 000 Kč a neúspěch v částce 12 676,29 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 22% svých účelně vynaložených nákladů řízení.13. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 634 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 700 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 4 538 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 22%, tedy částky 998 Kč. Náklady řízení ve výši 998 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).