3 T 117/2020-2550 — Okresní soud v Táboře

1. Dokazováním v hlavním líčení byl zjištěn skutkový stav tak, jak je popsán ve výrokové části tohoto rozsudku. <b>I. Důkazní situace</b> 2. V hlavním líčení byli vyslechnuti obžalovaní [celé jméno obžalované], [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného]. K bodům obžaloby, které se týkají všech tří obžalovaných, vypovídali spoluobžalovaní [celé jméno obžalovaného], [celé jméno obžalovaného]. 3. Předloženy byly listinné důkazy, a to mimo jiné vazební materiály, souhlasy se zadržením a protokoly o zadržení, protokoly o vydání věci, pokutové bloky, dokumenty k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor a pozemků, odborné vyjádření k datům na pevném disku a paměťové kartě, odborné vyjádření z oboru komunikačního systému vizualizace mluvené řeči a odezírání, odborná vyjádření k elektronickým zařízením, výpisy z EKŘ, dokumenty z databází vozidel, dokumenty ke služebnímu poměru, podstatný obsah trestního spisu OS České Budějovice sp. zn. [spisová značka], rozkaz ředitele KŘP JčK č. 123/2013, výpočet úsekové rychlosti vozidel vč. příloh, manuál MicroDigiCam, protokol o ohledání místa činu s přílohami, kniha provozu, videozáznamy z čerpací stanice na DVD a vyhodnocení, fotografie, informace z informačních systémů k tel. číslům, sdělení k zabezpečovacímu systému DO [obec], údaje GPS k vozidlům, závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009 a pokyn ředitele ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky č. 8/ 2019 č.l., výsledky finančního šetření, zpráva [právnická osoba], listy hlídky a osobní výkazy obžalovaných. Čteny byly mimo jiné úřední záznam o zajištění zadních kamer policejního vozu a část odborného vyjádření z oboru komunikačního systému vizualizace mluvené řeči a odezírání k obžalované [jméno] [příjmení] [příjmení]. 4. Podle § 213 odst. 2 trestního řádu byly provedeny videozáznamy prostorového odposlechu relevantní k obžalovaným, a to kamerové záznamy policejního vozidla Škoda Superb na CD č. 10 na čl. 973 spisu (záznam z kamery k obžalované [příjmení] a [celé jméno obžalovaného]). Přepisy komunikace policistů ke skutku č. 4/ [jméno] [příjmení] figurují na čl. 1300 – 1301 spisu, ke skutku č. 5/ [celé jméno obžalovaného] na čl. 1306 – 1307 spisu. K obžalované [příjmení] byly dále provedeny záznamy ze zadní kamery vozu na čl. 910 spisu, zachycují jednání s policistou (kdy na čl. 915 je zachyceno odezírání hovoru policisty a obžalované tlumočnicemi do znakové řeči a odbornicemi na odezírání mluvené komunikace). Dále to byl Blue Ray disk na čl. 983, záznam policejního vozidla Škoda Superb ke skutku č. 6/ [celé jméno obžalovaného], spolu s přepisy vyhodnocení prostorového odposlechu na čl. 1315 spisu. Resp. interaktivní rozbor skutků na Blue-ray disku z čl. 2279. 5. Obžalovaná [celé jméno obžalované] k věci uvedla, že cítí být nevinná, žádný úplatek nenabízela ani neposkytla. Předmětný den jela s dcerou na hory do Rakouska. Když je zastavil policista, byla hrozně rozrušená, protože se s dcerou pohádaly a bylo jí špatně. Byla tam nepříjemná atmosféra. Pro obžalovanou to byl šok, má z toho spíše takové„ temno.“ Pamatuje si, jen, že ji policista zastavil, ptal se, jestli ví, co spáchala. Obžalovaná už ani neví co, byla opravdu hodně rozrušená. Potom jí dal pokutu, obžalovaná zaplatila, on jí vrátil peníze, bloček, doklady a jela dál. Takhle si to pamatuje. Když bylo obžalované předestřeno, že dostala pokutu 500 Kč za nedání znamení o změně směru jízdy, uvedla, že ano, platila tisícikorunou. K dotazu, zda jí policista vracel, uvedla, že ano, zbylých 500 Kč našla v dokladech. Vůbec si nevybavuje, jestli jí policista říkal něco o rychlosti, má černo, byla v šoku. Pokud jde o otázku, z jakého důvodu líbala policistu při rozloučení, obžalovaná uvedla, že se pohybuje se mezi umělci, tam všichni k sobě vstřícní, milí, jde o standardní způsob rozloučení. Detaily si nevybavuje, byla ve stresu. 6. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] k věci uvedl, že se rovněž cítí být nevinen. Vybavuje si, že jel ze závodů v Rakousku a měl za sebou náročnou cestu. Na dálnici u [obec] jej zastavila policejní hlídka a dostal pokutu 500 Kč, kterou zaplatil v Eurech. Rozhodně nechtěl nikoho podplácet a ani ze strany policie mu nebylo řečeno, že by za pokutu 500 Kč požadovali něco navíc. 50 Euro předával, neboť neměl menší bankovku a české koruny neměl. Ptal se, zda může zaplatit kartou, ale řekli mu, že nikoli. Z hovoru vyrozuměl, že může zaplatit v Eurech, takže tak učinil. Nežádal o vrácení zbytku peněz. Když jej policisté zastavili, bavili se o nějaké rychlosti, která mu ale nebyla prokázána, žádné číslo neviděl, nikdo mu neukázal, jak rychle jel. Detaily hovoru si však již nevybavuje. Následně se bavili o tom, že obžalovaný jel v levém jízdním pruhu, což se nesmí. Proto dostal pokutu ve výši 500 Kč. Neví, jak rychle jel. Když bylo obžalovanému předestřeno čl. 1390, tedy výpočet úsekové rychlosti vozidel na dráze zaznamenané policejními kamerami a fakt, že dostal pokutu pouze za jízdu v levém pruhu, uvedl, že mu to zvláštní nepřišlo, protože jízda v levém pruhu je také přestupek. Nevybavuje si, zda policistům při předání peněz řekl„ neberte to jako úplatek.“ 7. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] k věci uvedl, že si nebyl po celou dobu kontroly vědom toho, že proběhla nestandardně, protože to byla jeho první dopravní kontrola. Zná z vyprávění, že policie má možnost řešit přestupky formou dohody. Tudíž mu nepřišlo zvláštní, že jej policisté nechali odjet na výslech na policii (míněno na výslech na ÚO PČR [obec], kam oba původně mířili) s tím, že se sejdou později, aby předal policistům peníze. Předpokládal, že je to nějaká forma, která je v pravomoci policie. Asi jej policisté nechali odjet, protože jel na výslech na policii. Policista mu říkal, že jel 202 km/hod., ale to sám nemůže potvrdit. Myslí si, že tam bylo ze strany policistů zmíněno, že je tam možnost odebrání řidičského průkazu. Některý z nich naznačil, že podobný přestupek je postižitelný až ztrátou řidičského oprávnění. Oznámili mu, že celou věc dořeší, až co odveze otce na policii. Když na druhé schůzce předal policistům peníze, byla mu uložena nějaká bloková pokuta, kterou ani nekontroloval. Myslí si, že tam byla chybějící dálniční známka, ale na bloček se podíval až později. Nijak dál ale nepostupoval, později si nestěžoval. Když zaplatil, bylo mu hloupé říkat si o peníze zpátky. Pracuje přes 11 let v gastronomii, tudíž zbylou částku nechal jako tzv. dýško. Ani nevěděl, že šlo o částku 2 500 Kč. Oněch 2 500 Kč obžalovaný nebral jako úplatek a ani si policisté neřekli o úplatek. Myslel jsem si prostě, že je to celé v mezích zákona. <b>II. Skutkové a právní hodnocení věci</b> 8. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu, řídíce se svým vnitřním přesvědčením založeném na pečlivém uvážení všech okolností případu (§ 2 odst. 6 trestního řádu) a dospěl k závěru, že má k dispozici dostatečný důkazní materiál, který mu dovoluje ve věci rozhodnout. 9. Všichni tři obhájci výmluvně a detailně formulovali své skutkové i právní hodnocení důkazů, s nímž se však soud nemohl ztotožnit. Soud k návrhu obžaloby neprováděl důkaz výslechy svědků, kteří vypovídali primárně k otázce trestní odpovědnosti obžalovaných [jméno] [příjmení] a [celé jméno obžalovaného], když podstatnou otázkou v projednávané věci obžalovaných, kteří neprohlásili vinu či neuzavřeli dohodu o vině a trestu, byly výpovědi nyní již odsouzených policistů. V návaznosti na záznamy z odposlechů, resp. i kamerové záznamy z kabiny vozidla, zachycující manipulaci [příjmení] a [celé jméno obžalovaného] s penězi a komunikaci o jejich jednání s obžalovanými, případně tlumočení komunikace zaznamenané přes okno vozu neslyšícími tlumočnicemi ze znakové řeči, atp. Ve vztahu ke všem třem obžalovaným je nutno odmítnout tvrzení obhajoby (viz obhájce obžalované [příjmení] na čl. 2531 spisu a obhájkyně obžalovaného [celé jméno obžalovaného] na čl. 2533 spisu) o tom, že obžalovaní [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] doznali své jednání nepravdivě ve snaze vyhnout se nepodmíněnému trestu. Závěr, že obžalovaní [příjmení], [celé jméno obžalovaného] i [celé jméno obžalovaného] byli v podstatě [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] ve své výpovědi křivě obviněni. To odporuje dalším provedeným důkazům. V prvé řadě dostatečně skutkově bohaté, byť soud připouští, že místy dosti vyhýbavé, výpovědi obžalovaných [příjmení] a [celé jméno obžalovaného] k bodům 4. – 6. obžaloby. Sekundárně pak záznamům z prostorového odposlechu, provedeného policisty GIBS v policejním voze Škoda Superb. Obžalovaní [celé jméno obžalovaného] a [celé jméno obžalovaného] samozřejmě ani po prohlášení nechtěli, zřejmě i z čistě psychologických důvodů, sami sebe označit za úplatkáře a vypovídali místy vyhýbavě. To, co popisují vztahu k obžalovaným, však bylo nutno podřadit již pod korupční jednání. Přičemž jejich výpovědi nestojí osamoceně, protože jsou podporovány, doplňovány či upřesňovány jinými důkazy. 10. Z