19 C 246/2020-22 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 250 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: - souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč, - smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné částky, - zákonného úroku z prodlení z aktuální dlužné částky 9 433,96 Kč. Dále se žalobkyně podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 550 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: - souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč, - smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné částky, - zákonného úroku z prodlení z aktuální dlužné částky 6 584,55 Kč. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] nevrátil. Dopisem naposledy ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 15 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč, sestávajícího z úroku za dobu řádné splatnosti úvěru ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč, - smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné částky, - zákonného úroku z prodlení z aktuální dlužné částky 9 433,96 Kč. Ze smlouvy o úvěru je patrné, že žalobkyně s žalovaným zjevně a srozumitelně sjednali, že výše úvěru činí 15 000 Kč, dále sjednali zjevně a srozumitelně, že výše souhrnného poplatku činí 11 100 Kč, s tím, že tento sestává z úroku za dobu řádné splatnosti úvěru ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč, a v neposlední řadě zjevně a srozumitelně sjednali, že celková částka ke splacení bude-li úvěr hrazen řádně a včas činí 26 100 Kč. Dále soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] nevrátil. Dopisem naposledy ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 15 000 Kč a dále: - souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč, sestávajícího z úroku za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč, - smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné částky, - zákonného úroku z prodlení z aktuální dlužné částky 6 584,55 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce je patrné, že žalobkyně s žalovaným zjevně a srozumitelně sjednali, že výše zápůjčky činí 15 000 Kč, dále sjednali zjevně a srozumitelně, že výše souhrnného poplatku činí 11 100 Kč, s tím, že tento sestává z úroku za dobu řádné splatnosti zápůjčky ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč, a v neposlední řadě zjevně a srozumitelně sjednali, že celková částka ke splacení bude-li zápůjčka hrazena řádně a včas činí 26 100 Kč. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a spotřebitelská smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl vrátit do [datum]. Taktéž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou měl vrátit do [datum]. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni postoupeny v souladu s § 1879 o. z. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady [číslo] s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pokud soud přepočte na roční proce