4 C 328/2021-53 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 50 195 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná měla pronajatý byt [číslo] na [obec], [ulice] ulice, který je ve vlastnictví žalobce. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum]. Po ukončení nájemní smlouvy žalovaná byt nepředala, v době od [datum] do [datum] jej užívala bez právního důvodu a byt vrátila žalobci k [datum]. Žalovaná neuhradila nájemné za byt za červenec 2020 ve výši 2 795 Kč se splatností [datum] a dále zálohy na služby ve výši 3 800 Kč a nájemné za byt ve výši 4 100 Kč za měsíce srpen 2020 až leden 2021. Nájemné a zálohy na služby bylo splatné vždy do 20. dne předcházejícího měsíce. Celková dlužná částka činí 50 195 Kč. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná na výzvu, která jí byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Předmětem nájemní smlouvy byl byt [číslo] ve třetím patře domu [adresa], [ulice] ulice, [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo stanoveno na částku 4 100 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 800 Kč měsíčně. Splatnost byla sjednána vždy k 20. dní předchozího kalendářního měsíce. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastník domu, ve kterém se nachází pronajatá bytová jednotka, je zapsán žalobce. Dle výpisu nezaplacených faktur nezaplatila žalovaná nájemné za červenec 2020 ve výši 2 795 Kč, dále nájemné a zálohy na služby za měsíce srpen 2020 až leden 2021. Celková dlužná částka na nájemném a zálohách na služby tak činí 50 195 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 o.s.ř., ohledně zaplacení, případně jiných skutečností, které nárok žalobce vyvracejí, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů. 4. Soud po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná a žalobě vyhověl. V daném případě byla mezi účastníky uzavřena planá nájemní smlouva dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaná tak měla povinnost dle nájemní smlouvy a dle ust. § 2246 a násl. o.z. hradit nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu, a to na účet žalobce. Soud má za prokázané, že nebylo hrazeno nájemné a zálohy na služby za červenec ve výši 2 795 Kč a dále za měsíce srpen 2020 až leden 2021 ve výši 4 100 Kč (nájemné) a 3 800 Kč (zálohy na služby), a rozhodl proto podle § 2246 a násl. o.z. Od [datum] do [datum] pak soud posoudil nárok žalobce dle ust. § 2295 o.z. 5. Žalobce se dále domáhal přiznání úroků z prodlení z dlužných částek nájemného a záloh na služby. Úrok z prodlení byl žádán vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti a soud proto i v této části žalobě vyhověl a přiznal žalobci úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl v řízení plný úspěch a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 510 Kč a dva úkony po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu.