4 C 236/2022-24 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se vzájemně zavázali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch finanční prostředky do určité částky a žalovaný tyto prostředky vrátí a zároveň zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok dle podmínek, které jsou uvedeny ve smlouvě. Na základě této smlouvy byly žalovanému bankovním převodem na účet číslo [bankovní účet] poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně a žalovaný si dále ve smlouvě ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, celkem 1 000 Kč. V bodě 6.2 smlouvy je stanoveno, že v případě prodlení se splácením dluhu, je žalovaný povinen hradit zákonný úrok z prodlení, a dále v bodě 6.6 smlouvy, v případě, že je žalovaný v prodlení se splácením dluhu nebo jeho části je povinen hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč, celkem 363 Kč. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Dle bodu 5.1. smlouvy si účastníci ujednali poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy 1 000 Kč. V bodě 6.1. smlouvy byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně s tím, že ke konci každého kalendářního měsíce se stává úrok součástí jistiny dluhu. Celková výše úroků činí 2 848 Kč. Dle bodu 6.6. smlouvy bylo účastníky sjednáno placení náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý kalendářní měsíc prodlení žalovaného, přičemž žalobkyně požadovala zaplacení nákladů za tři měsíce v prodlení každý v částce 121 Kč, celkem 363 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě celé dlužné částky ve výši 9 211 Kč, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce ze dne [datum]. 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni i nárok na sjednaný úrok a účelně vynaložené náklady. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení čísla smlouvy a účet žalovaného. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT. 8. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu pochybností ohledně podmínek úvěru a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1 000 Kč a dosud bylo zaplaceno 400 Kč.