4 C 278/2021-94 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 141 884,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a žalovaná se zavázala vedle této zápůjčky uhradit sjednanou částku 38 903 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 831 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a poplatků za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 538 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 496 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná půjčku řádně nesplácela a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 45 000 Kč a dlužný poplatek částku 38 903 Kč. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovanou celkem 101 490,55 Kč, kdy součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce neuplatňuje. Žalobce požadoval zaplacení částky 78 690,55 Kč (dlužná jistina ve výši 45 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 33 690,55), kapitalizovaných úroků ve výši 2 320 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 7 275,94 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do [datum]), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a žalovaná se zavázala vedle této zápůjčky uhradit sjednanou částku 39 959 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná půjčku řádně nesplácela a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 34 937,40 Kč a dlužný poplatek částku 28 256,60 Kč Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum] a od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem 15 000 Kč. Žalobce uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovanou celkem 87 594 Kč, kdy součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce neuplatňuje. Žalobce požaduje zaplacení částky 63 194 Kč (dlužná jistina ve výši 34 937,40 Kč a dlužný poplatek ve výši 28 256,60), kapitalizovaných úroků ve výši 9 428,25 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 664,31 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do [datum]), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do zaplacení. Schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku byla dle žalobce prověřena v obou případech na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy informace byly ověřovány doklady uvedenými v zákaznické kartě žalované. 2. Pobyt žalované se v řízení nepodařilo zjistit ani prostřednictvím dožádaného soudu v Polsku. Usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 1. 2022, č. j. 4 c [číslo] – 37 byl proto žalované ustanoven opatrovník dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 3. Opatrovník žalované k podané žalobě uvedl, že pokud žalobce požaduje v souvislosti s poskytnutými zápůjčkami i zaplacení dalších částek, které představují přes 80 % zápůjčky, je toto v rozporu s dobrými mravy. Opatrovník žalované je rovněž toho názoru, že sjednaný úrok 29 % ročně z dlužné částky je nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy. Zde opatrovník žalované odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1484/2004. V době uzavření smluv činila roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů 7,19 % (v červenci 2018) a 6,79 % (v říjnu 2018). Sjednaný úrok ve výši 29 % je více než čtyřnásobný a neodpovídá mravním principům společenského řádu. Žalobce po žalované požaduje zaplacení úroku ve výši 29 % z dlužné částky od [datum] do zaplacení, ale současně požaduje i zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 9 %, resp. 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Dvojí zúročení částky je v rozporu s dobrými mravy a žalobce má nárok maximálně na zaplacení zákonných úroků z prodlení. I sjednané RPSN je v rozporu s dobrými mravy, kdy činí 127,12 %. Žalobce nedoložil žádnou smlouvu, ze které by vyplývalo, že žalované byla poskytnuta druhá zápůjčka, kdy byla doložena pouze smlouva ze dne [datum]. Z předložených dokladů vyplývá, že žalovaná měla zájem o poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000, resp. 38 000 Kč, ale zápůjčka byla poskytnuta ve větší výši. Obě zápůjčky byly poskytnuty v rozmezí necelého půl roku a na druhé zápůjčce nebyla zaplacena ani jedna splátka. Úvěr byl tak poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb., a smlouvy jsou proto neplatné. Dále opatrovník žalované namítal, že nebyla předložena celá smlouva o postoupení pohledávek a je zřetelné, že se smlouvou bylo manipulováno. Je proto pochybnost o aktivní legitimaci na straně žalobce. Při jednání opatrovník také zpochybnil, zda žalovaná jako cizinka dobře porozuměla ustanovením smlouvy. 4. Žalobce v replice k vyjádření opatrovníka odkázal ohledně dohodnutého úroku ve výši 29 % ročně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 47/2002, který se zabývá otázkou sjednání smluvních úroků. Zákonné úroky z prodlení požaduje žalobce na základě ust. § 1970 o.z., a v této souvislosti odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 659/2010. Dle žalobce požadovaná výše úroků i nákladů není v rozporu s dobrými mravy, a pokud by soud dospěl k jinému závěru, je povinen zkoumat a posoudit, v jaké výši není rozporná s dobrými mravy a požívá právní ochrany a v jaké výši nikoliv. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, zejména s přihlédnutím k obecně známé skutečnosti, že tyto zápůjčky mají pro věřitele na rozdíl od zápůjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti. Ujednání smluvních stran o povinnosti žalované platit úroky a náklady nelze posoudit jako neplatné podle § 580 o.z. jako celek. Takový závěr by byl možný pouze tehdy, pokud by bylo možné označit jakoukoliv dohodu o úrocích či nákladech ve smlouvě o zápůjčce za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taktomu ale v daném případě není. Úrok byl sjednán mezi stranami dle ust. § 2392 odst. 1 o.z., a je vyčíslený na dobu trvání smluvního vztahu za předpokladu, že splátkový kalendář bude ze strany žalované řádně splácen. [příjmení] za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení je pak paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, které budou žalované poskytovány ze strany věřitele minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Představuje cenu plnění dle § 1813 věta druhá o.z. Zde žalobce odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 203/2013. K tvrzení opatrovníka žalované o nepřiměřenosti RPSN žalobce uvedl, že toto představuje pouze jeden z řady ekonomických ukazatelů výhodnosti zápůjčky či úvěru, který má usnadnit spotřebiteli výběr z dostupných produktů, ale jeho výše neříká ničeho o přiměřenosti či mravnosti plnění. Ohledně právního nástupnictví žalobce uvedl, že žalobce nabyl pohledávku se všemi právy a povinnostmi na základě smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že jednotlivé pohledávky byly specifikovány v příloze [číslo] číslem smlouvy, datem poskytnutí půjčky, jménem a příjmením klienta a jeho adresou. Postupovaná pohledávka tak byla identifikována dostatečně určitě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Žalobce, resp. jeho právní předchůdce rovněž splnil svou povinnost dle § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřeb