19 C 50/2023-57 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se svým návrhem, postoupeným zdejšímu soudu pro místní nepříslušnost Okresního soudu Plzeň-město, domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplnění závazku žalovaného, spočívajícího ve stavbě zahradní pergoly, dřevníku a kůlny, který byl sjednán stranami ve smlouvě o dílo ze dne 27. 2. 2022. Jako zálohu poskytl žalobce ve prospěch bankovního účtu žalovaného finanční plnění ve výši 50 000 Kč, načež žalovaný přestal se žalobcem komunikovat a závazek ze smlouvy o dílo nebyl žalovaným splněn. Veškerá komunikace žalobce se stranou žalovanou probíhala pouze prostřednictvím partnerky žalovaného, paní [jméno] [příjmení], jakožto zástupkyně žalovaného, která uvedla, že žalovaný ničeho neplní ani vzhledem k ostatním zákazníkům, se kterými rovněž sjednal dohody týkající se výkonu jeho živnostenského podnikání. V očekávání splnění závazku stranou žalovanou poskytl žalobce protistraně k plnění dodatečnou lhůtu, které však rovněž nebylo využito. Žalobce se následně dohodl s paní [příjmení] na vrácení části přijaté zálohy, které bylo provedeno z účtu paní [příjmení] ve prospěch účtu žalobce ve výši 35 000 Kč. Žalobce následně odstoupil od předmětné smlouvy pro hrubé porušení smluvních závazků ze strany žalovaného, přičemž zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný po celou dobu trvání sporu s žalobcem nekomunikuje, proto byl žalobce nucen přistoupit k řešení sporu soudní cestou. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z cenové nabídky [číslo] ze dne 24. 2. 2022 má soud za prokázané, že mezi stranami bylo ujednáno provedení díla, blíže specifikovaného v žalobním návrhu, které měl provést žalovaný a žalobce se zavázal k odpovídajícímu protiplnění spočívajícím v úhradě částky ve výši 96 866 Kč, přičemž byla sjednána záloha k provedení předmětného díla, kterou se zavázal uhradit žalobce a to ve výši 50 000 Kč, a na kterou byla žalovaným vystavena faktura [číslo] ze dne 28. 2. 2022. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořené dne 14. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobce uhradil předmětnou zálohu ve prospěch účtu žalovaného ve výši 50 000 Kč a to dne 28. 2. 2022. Z elektronické komunikace uskutečněné mezi žalobcem a žalovaným má soud za prokázané, že se žalobce marně snažil kontaktovat stranu žalovanou, a že jediný úspěšný kontakt byl proveden s paní [příjmení]. Z výpisu bankovního účtu žalobce ze dne 14. 4. 2022 má soud za prokázané, že stranou žalovanou došlo v tentýž den k vrácení části úhrady zálohy provedené žalobcem, a to ve výši 30 000 Kč. Z kopie e-mailové zprávy ze dne 3. 5. 2022, týkající se odstoupení od smlouvy, zaslané žalobcem žalovanému, má soud za prokázané, že žalobce odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu podstatného porušení předmětné smlouvy, spočívající v neplnění ze strany zhotovitele, přičemž zhotovitel nesplnil svůj závazek ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. Z výpisu bankovního účtu žalobce ze dne 23. 8. 2022 má soud za prokázané, že stranou žalovanou došlo v tentýž den k vrácení části úhrady zálohy provedené žalobcem, a to ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k výše tvrzeným skutečnostem a listinným důkazům předloženým žalobcem má soud tvrzené skutečnosti odůvodňující návrh žalobce za prokázané, neboť mezi stranami zjevně došlo k uzavření smlouvy o dílo prostřednictvím cenové nabídky a k jejímu přijetí prostřednictvím zaplacení zálohy a strana žalovaná v pozici zhotovitele nesplnila vůči objednateli doposud ničeho, tedy způsobila žalobci škodu porušením smlouvy. Stejně tak strana žalovaná nepředložila soudu své vyjádření v soudem stanovené lhůtě. Výše uvedená skutková zjištění proto považuje soud za dostatečná pro rozhodnutí ve věci samé. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 1807 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Dle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Dle § 2586 odst. 1 o. z., se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odstavce druhého téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Dle § 2587 o. z., se dílem vždy rozumí zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Dle § 2590 odst. 1 o. z., zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Dle odstavce druhého téhož ustanovení, není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. Dle § 2593 o. z., má objednatel právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Dle § 2913 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Mezi žalobcem a žalovaným došlo vzhledem ke skutkovým zjištěním k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z. Jelikož žalobce uhradil zálohu na provedení díla sjednanou se žalovaným na základě cenové nabídky a fakturované zálohy, byl v dobré víře toho, že žalovaný svůj závazek řádně a včas splní. Jelikož však žalovaný svůj závazek ve smyslu § 2590 o. z., včas nesplnil, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění, žalobce od předmětné smlouvy dle ustanovení § 2593 o. z., odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobci vše co na dílo obdržel, v daném případě uhrazenou zálohu. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.