5 C 37/2023-19 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 965 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce (dále jen„ smlouva“), a poskytla mu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které měly být splaceny spolu s poplatkem ve výši 2 375 Kč do [datum]. Žalovaný o půjčku zažádal prostřednictvím webové stránky žalobkyně, kde si nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy a nastavil si dle vlastní volby parametry – splatnost a výši zápůjčky. Ve formuláři pak vyplnil své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Zároveň potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy a všeobecnými podmínkami. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje částku 12 375 Kč (jistina a poplatek), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (písemné výzvy), smluvní pokutu ve výši 3 590 Kč za období od [datum] do [datum] a úrok z prodlení. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a) o. s. ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Z dodatku ke smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému další zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 2 375 Kč a celá zápůjčka měla být uhrazena do [datum]. Z výpisů z běžného účtu bylo zjištěno, že zápůjčka byla žalovanému vyplacena ve dvou splátkách, a to [datum] 5 000 Kč a [datum] 5 000 Kč. V bodu 2.3 smlouvy byly sjednány pro případ prodlení žalovaného s úhradou účelně vynaložené náklady ve spojení s upomínáním žalovaného, kdy za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč. Ve stejném bodu byla pro případ prodlení žalovaného s plněním závazků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyní byla smluvní pokuta vyčíslena za období od [datum] do [datum] na částku 3 590 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny a poplatku ve výši 15 965 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 590 Kč a upomínacích výloh ve výši 2 500 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Naposledy pak právní zástupkyní žalobkyně dne [datum]. 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 7. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce a dodatek ke smlouvě na celkovou částku 10 000 Kč. [jméno] se zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 2 375 Kč do [datum]. Žalovaný v uvedeném rozsahu povinnost vrátit sjednanou částku nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti pohledávky smluvní pokutu i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta byla vyčíslena za období od [datum] do [datum] v částce 3 590 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.. 9. Co se týče nákladů spojených s uplatněním pohledávky, považuje soud uplatnění částky 2 500 Kč za celkem pět výzev k úhradě dluhu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Výzvy k úhradě byly zasílány žalovanému opakovaně v průběhu jednoho měsíce a žalobkyni muselo být zřejmé, že zasílání opakovaných upomínek není účelné, nevede k úhradě dlužné částky a naopak vede pouze k umělému navyšování dluhu žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni pouze částku 1 500 Kč za tři upomínky a ve zbylé části žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. Žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, proto jí dle § 142 odst. 3 o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), odměny advokátky za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu á 300 Kč) dle § 14b odst. 1 a. t. a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 000 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena v § 160 odst. 1 o. s. ř..