7 C 264/2023-52 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 578 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet žalovaného a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku ve výši 42 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 40 splátkách po výši 1 050 Kč vždy se splatností k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný je v současné době s prodlením částky ve výši 34 578 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku ve výši 1 551 Kč, nákladů za odeslané upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč a smluvní pokuty ode dne zesplatnění ve výši 1 230 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a na zjištěnou adresu výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] osobně a následně po postoupení místně příslušnému soudu dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle částky úvěru zaplatit úrok v celkové výši 12 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 % p. a. a RPSN ve výši 30,6 %. Úvěr byl splatný v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč do [datum]. 5. Z přehledů plateb soud zjistil, že částka ve výši 27 500 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 2 500 Kč byla vyplacena na účet zprostředkovatele jako provize. 6. Žalovanému byly zaslány upomínky ze dne [datum] a [datum], v nichž byl vyzván k úhradě dlužných splátek. 7. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] informován o zesplatnění úvěru a vyzván k úhradě dlužné částky, současně se jednalo o předžalobní výzvu. 8. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v červnu 2022, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,81 % ročně. 9. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému fakticky poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 500 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 42 000 Kč, která se skládá jistiny ve výši 27 500 Kč, z poplatku za provizi ve výši 2 500 Kč a úroku za úvěr ve výši 12 000 Kč. Dle názoru soudu celá částka ve výši 14 500 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 52,73 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červnu 2022, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 8,81 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,43 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). [příjmení], kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje polovinu poskytnutého úvěru. [příjmení], která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. 15. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně fakticky poskytla žalovanému částku 27 500 Kč (částka 2 500 Kč byla vyplacena na účet zprostředkovatele jako provize a žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 27 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná z 80% a neúspěšná z 20%. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ze 60 %, tj. v částce 2 137,20 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 384 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 500 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a za 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč Náklady řízení žalobkyně tak činí 3 562 Kč, přičemž 60% odpovídá částce 2 137,20 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 137,20 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu. 18. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.