Okresní soud v Tachově 19 C 72/2026-16 – Náklady řízení

Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 45 175,70 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 50 000 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnila, proto byl úvěr zesplatněn a následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Přes výzvy k dobrovolné úhradě žalovaná svůj dluh neuhradila.2. Žalované byla žaloba spolu s výzvou podle § 114b odst. 1 o. s. ř. doručena dne , datum, . Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, nevylíčila rozhodné skutečnosti na svou obranu, neoznačila důkazy k prokázání svých tvrzení ani neuplatnila žádné procesní či hmotněprávní námitky.3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, zejména smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , žádostí o sjednání revolvingového úvěru, záznamem o poskytnutí předsmluvních informací, potvrzením o příjmu žalované, výpisy z úvěrového účtu, sestavou „Podklady pre súdne konanie“ (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), třetí upomínkou ze dne , datum, , oznámením o okamžité splatnosti úvěru ze dne , datum, , smlouvami o postoupení pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s limitem 50 000 Kč. Smluvní strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 16,90 % ročně a pravidelnou měsíční splátku ve výši 1 500 Kč splatnou vždy k 15. dni kalendářního měsíce.5. Z žádosti o úvěr, potvrzení o příjmu a dalších předsmluvních podkladů soud zjistil, že při posuzování žádosti žalované vycházel právní předchůdce žalobce mimo jiné z údajů o příjmech žalované plynoucích z jejího bankovního účtu. Žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši 24 476,17 Kč, bydlení u rodičů bez nákladů na nájemné a absenci dalších pravidelných splátek a výdajů.6. Z výpisů z úvěrového účtu a ze sestavy , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byla žalované vyplacena částka 50 000 Kč. V průběhu následujících let žalovaná úvěr opakovaně splácela, současně však opakovaně čerpala další prostředky z obnoveného úvěrového rámce. Úvěrový vztah tak probíhal jako revolvingový úvěr s opakovaným čerpáním a splácením prostředků.7. Z výpisů z úvěrového účtu a ze sestavy , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud dále zjistil, že žalovaná postupně přestala řádně plnit své smluvní povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Právní předchůdce žalobce žalovanou na vzniklé prodlení opakovaně upozorňoval. Třetí upomínkou ze dne , datum, žalovanou vyzval k úhradě dlužných splátek v celkové výši 6 300 Kč a současně ji upozornil, že nebude-li dluh uhrazen nejpozději do , datum, , bude požadovat okamžité splacení celé dlužné částky.8. Oznámením ze dne , datum, právní předchůdce žalobce prohlásil celý dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru za okamžitě splatný. Ke dni zesplatnění evidoval na jistině částku 49 915,70 Kč, na řádných úrocích částku 3 562,10 Kč a na poplatcích částku 1 800 Kč.9. Ze sestavy , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud dále zjistil, že po zesplatnění úvěru byla dne , datum, zaúčtována úhrada v celkové výši 6 540 Kč, z níž byla částka 1 800 Kč započtena na dlužné poplatky a částka 4 740 Kč na jistinu. Nesplacená jistina tak po této úhradě činila 45 175,70 Kč.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., jakož i z příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, byla s účinností od , datum, postoupena společností , právnická osoba, ., na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . O uvedeném postoupení byla žalovaná vyrozuměna oznámením postupitele.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a žalobcem, jakož i z příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka byla následně postoupena žalobci. O této skutečnosti byla žalovaná rovněž vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky.12. Před zahájením soudního řízení byla žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně žalobce předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvána k dobrovolnému zaplacení dluhu, na tuto výzvu však nijak nereagovala a dlužnou částku neuhradila.13. Žalovaná se k žalobě přes řádnou výzvu soudu nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nezpochybnila, nenavrhla provedení žádných důkazů a neuplatnila ani žádné hmotněprávní či procesní námitky. Soud proto při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného z listinných důkazů předložených žalobcem, jejichž věrohodnost ani správnost nebyla v řízení nijak zpochybněna.14. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.15. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Z provedených důkazů současně vyplynulo, že žalovaná na základě této smlouvy finanční prostředky skutečně čerpala a následně po dobu několika let úvěr splácela. Soud má proto za prokázané nejen uzavření úvěrové smlouvy, ale i skutečné poskytnutí úvěru žalované.17. Z výpisů z úvěrového účtu a ze sestavy , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud dále zjistil, že žalovaná přestala řádně plnit své smluvní povinnosti, dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek a právní předchůdce žalobce proto přistoupil k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina 49 915,70 Kč. Po zesplatnění žalovaná uhradila částku 4 740 Kč započtenou na jistinu, v důsledku čehož činil zůstatek nesplacené jistiny 45 175,70 Kč. Žalovaná správnost těchto údajů nijak nezpochybnila a ani z provedených důkazů nevyplynuly žádné skutečnosti, které by správnost vyúčtování předloženého žalobcem zpochybňovaly.18. Soud se dále zabýval aktivní věcnou legitimací žalobce. Z provedených důkazů, zejména ze smluv o postoupení pohledávek a souvisejících příloh, bylo zjištěno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, byla nejprve postoupena ze společnosti , právnická osoba, ., na společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., a následně ze společnosti I, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . na žalobce. Žalobce proto prokázal, že je současným věřitelem předmětné pohledávky a je aktivně věcně legitimován k jejímu soudnímu uplatnění.19. Soud se rovněž zabýval otázkou splnění povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplynulo, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy vycházel z údajů o příjmové situaci žalované, které ověřoval mimo jiné prostřednictvím historie bankovního účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla čistý měsíční příjem ve výši 24 476,17 Kč, přičemž sjednaná měsíční splátka činila 1 500 Kč. Za situace, kdy žalovaná v řízení neuplatnila žádnou námitku týkající se porušení povinnosti posoudit její úvěruschopnost a z provedených důkazů nevyplývá zjevný nedostatek při posuzování její schopnosti úvěr splácet, soud neshledal důvod pro aplikaci následků předvídaných v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.20. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal vznik a trvání žalované pohledávky co do základu i výše. Nárok žalobce na zaplacení jistiny ve výši 45 175,70 Kč je proto důvodný.21. Žalobce dále požadoval zaplacení dosud nezaplaceného smluvního úroku ve výši 4 897,80 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 335,92 Kč. Tyto nároky vyplývají ze smluvního vztahu účastníků a z prodlení žalované s plněním jejích smluvních povinností, přičemž jejich výše byla doložena předloženým vyúčtováním a nebyla žalovanou zpochybněna. Proto soud shledal důvodným i tento nárok žalobce.22. Žalobce se dále domáhal zaplacení smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 45 175,70 Kč od , datum, do zaplacení a současně zákonného úroku z prodlení z téže jistiny.23. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu zesplatněním úvěru nezaniká povinnost dlužníka platit sjednaný úrok jako cenu poskytnutých peněžních prostředků. Úrok představuje odměnu věřitele za poskytnutí kapitálu a jeho placení není samo o sobě dotčeno tím, že se celý dluh stal v důsledku porušení smluvních povinností dlužníka splatným. Věřitel proto může i po zesplatnění požadovat smluvený úrok v rozsahu odpovídajícím smlouvě.24. Současně však platí, že nastane-li prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu, vzniká věřiteli vedle nároku na plnění hlavního závazku rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Nárok na smluvní úrok a nárok na úrok z prodlení sledují odlišný účel. Smluvní úrok představuje úplatu za poskytnutí peněžních prostředků, zatímco úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za opožděné splnění peněžitého závazku. Nejde proto o nároky vzájemně se vylučující.25. V projednávané věci účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 16,90 % ročně, přičemž ze smlouvy současně vyplývá povinnost žalované hradit v případě prodlení zákonný úrok z prodlení. Jelikož žalovaná svůj peněžitý závazek řádně a včas nesplnila, vznikl žalobci nárok jak na pokračující smluvní úrok z nesplacené jistiny, tak na zákonný úrok z prodlení. Soud proto žalobci přiznal smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 45 175,70 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy z téže částky a za stejné období.26. Na základě výše uvedeného rozhodl soud, tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 163 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 259 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 175,70 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.