Okresní soud v Tachově 3 C 387/2025-57 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 31 754,60 Kč s příslušenstvím představovaným kapitalizovaným úrokem ve výši 4 783,89 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 808,43 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 29 589,46 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 754,60 Kč od , datum, do zaplacení. Současně se domáhal náhrady nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný řádně a včas nesplácel. V důsledku prodlení žalovaného žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, .2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včas odpor. V odporu uvedl, že není schopen celou dlužnou částku jednorázově uhradit, a požádal o možnost její úhrady ve splátkách. Existenci dluhu ani jeho výši nezpochybnil. Dne , datum, žalovaný soudu sdělil, že výslovně souhlasí s návrhem žalobce na splácení dluhu v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč. Žalobce následně soudu sdělil, že s úhradou pohledávky ve splátkách souhlasí, a současně vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť s takovým postupem účastníci souhlasili a provedené listinné důkazy poskytovaly dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci.4. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,90 %, minimální měsíční splátka činila 3,310 % úvěrového rámce, tj. 993 Kč, a splatnost splátek byla sjednána vždy ke 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, . s kódem , Anonymizováno, .5. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobce byl oprávněn v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním a při splnění sjednaných podmínek také zesplatnit celý úvěr. Současně bylo sjednáno, že ode dne zesplatnění je žalovaný povinen hradit sjednaný úrok až do úplného vrácení vypůjčených prostředků.6. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na základě předmětné smlouvy vyčerpal celkem částku 32 200 Kč, a to čerpáním ve výši 30 000 Kč dne , datum, , dále 500 Kč dne , datum, a 1 700 Kč dne , datum, . Na úhradu svých závazků uhradil žalovaný celkem 5 665 Kč. Na jistinu bylo z poskytnutých úhrad započteno celkem 2 610,54 Kč, takže nesplacená jistina ke dni zesplatnění činila 29 589,46 Kč.7. Ze splátkového kalendáře soud dále zjistil, že žalovaný přestal řádně hradit sjednané splátky, v důsledku čehož mu byly účtovány smluvené sankce, náklady na vymáhání a dne , datum, byl celý úvěr zesplatněn.8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, a z podacího archu , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky a tuto výzvu odeslal žalovanému na adresu jeho bydliště.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z příslušného podacího archu soud zjistil, že žalobce před zahájením řízení vyzval žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu ve smyslu § 142a o. s. ř.10. Z karty klienta, zprávy NRKI a dokumentu označeného jako Ověření bonity , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Vycházel přitom zejména z údajů o příjmech, výdajích, rodinných poměrech žalovaného a z údajů získaných z registrů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a dalších evidencí. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 37 000 Kč, příjem dalších členů domácnosti ve výši 10 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 15 000 Kč a další pravidelné výdaje. Současně byl proveden výpočet maximálního limitu splátky (, Anonymizováno, ), podle něhož disponoval žalovaný dostatečnými prostředky k úhradě sjednaných splátek úvěru.11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky. Současně bylo prokázáno, že žalovaný na základě této smlouvy vyčerpal celkem částku 32 200 Kč, zatímco na úhradu svých závazků uhradil pouze částku 5 665 Kč. Nesplacená jistina tak činila 29 589,46 Kč.14. Soud dále zjistil, že žalovaný přestal svůj závazek řádně a včas plnit, čímž se dostal do prodlení se splácením úvěru. Za této situace žalobce využil smluvně sjednaného oprávnění a úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Existence výzvy ke splacení celého úvěru i její odeslání žalovanému byly v řízení prokázány.15. Soud se dále zabýval splněním povinnosti žalobce posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Z předložené karty klienta, zprávy z Nebankovního registru klientských informací a dokumentu Ověření bonity , Anonymizováno, vyplynulo, že žalobce před uzavřením smlouvy zjišťoval příjmové a majetkové poměry žalovaného, prověřil jeho závazky prostřednictvím příslušných registrů a provedl vyhodnocení jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.16. Výše žalobcem uplatněné jistiny, smluvních úroků, smluvních pokut, pojistného i dalších žalobcem vyúčtovaných položek byla prokázána zejména splátkovým kalendářem a dalšími listinami založenými ve spise. Žalovaný přitom v průběhu řízení žádnou konkrétní skutkovou ani právní obranu proti uplatněnému nároku neuplatnil. V podaném odporu ani v následných podáních nerozporoval uzavření smlouvy, čerpání úvěru, zesplatnění úvěru ani výši žalobcem uplatněné pohledávky. Naopak uváděl, že není schopen dluh jednorázově uhradit, a domáhal se pouze možnosti jeho úhrady ve splátkách. Dne , datum, navíc soudu výslovně sdělil, že souhlasí s návrhem žalobce na splácení dlužné částky v měsíčních splátkách.17. Soud proto uzavřel, že žalobcem uplatněný nárok je po právu, a žalobě v plném rozsahu vyhověl.18. Při rozhodování o lhůtě k plnění soud postupoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a přihlédl k tomu, že žalovaný již v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu požádal o možnost splácení dluhu ve splátkách a v průběhu řízení následně vyslovil souhlas s úhradou dluhu prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalobce s úhradou pohledávky ve splátkách rovněž souhlasil.19. Soud dále zohlednil, že podle úvěrové smlouvy byla minimální měsíční splátka úvěru sjednána ve výši 993 Kč. Současně však přihlédl k celkové výši přisouzeného plnění, k pokračujícímu smluvnímu úroku z částky 29 589,46 Kč a k dále běžícímu úroku z prodlení z částky 31 754,60 Kč. Při splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, navrhovaných účastníky, by bylo uspokojení pohledávky žalobce neúměrně prodlužováno na dobu několika let. Naopak při splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně lze očekávat uspokojení pohledávky včetně průběžně narůstajícího příslušenství přibližně v horizontu jednoho a půl roku. Takto stanovená výše splátek proto podle názoru soudu přiměřeně zohledňuje jak sociální situaci žalovaného a jeho zájem na postupném plnění dluhu, tak oprávněný zájem žalobce na uspokojení pohledávky v rozumné době.20. Soud proto žalovanému povolil plnění ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky.21. Ze stejných důvodů pak soud prodloužil lhůtu k úhradě náhrady nákladů řízení na dobu 30 dnů od právní moci rozsudku.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 175 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 271 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 754,60 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.