4 C 191/2026-18 – Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 35 626,70 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr v konečné výši 35 626,70 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, (dále jen „smlouva“). Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce, kde se zaregistrovala zadáním osobních údajů, zaslala právnímu předchůdci žalobce žádost o úvěr a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobce výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji a tato částka se musí rovnat minimálně životnímu minimu. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Žalovaná úvěr neuhradila a byla upomínána k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne , datum, . Pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná na výzvu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.4. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 25 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úrok byl sjednán ve výši 146,949 % ročně, RPSN činilo 299,98 %. Úvěr byl splatný nejpozději do , datum, . Dle sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . je žalovaná vlastníkem účtu, na který byl úvěr vyplacen a jako jediná má k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Dle přehledu plateb nebyla žalovanou uhrazena na smlouvu o úvěru žádná částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci. Žalovaná byla upomínána k úhradě, naposledy právním zástupcem žalobce dne , datum, , kdy bylo žalované rovněž oznámeno postoupení pohledávky.5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávek prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).10. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 25 000 Kč, roční úroková sazba činila 146,949 % ročně a RPSN 299,98 %. Úvěr byl vyplacen na účet žalované a žalovaná neuhradila žádnou částku.13. Usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení uvedených v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalované splácet úvěr a v téže lhůtě označil důkazy k jejich prokázání. Žalobce však v soudem stanovené lhůtě žádná tvrzení nedoplnil a žádné důkazy neoznačil. Soud proto nemá za prokázané, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce při uzavírání úvěrové smlouvy zkoumal řádně úvěruschopnost žalované. Z tohoto důvodu je smlouva o úvěru neplatná dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb.14. Soud však považuje smlouvu za neplatnou také z důvodu ujednání o výši smluvního úroku. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Smlouva o úvěru je proto absolutně neplatným právním jednáním také dle § 580 o. z.15. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalované částku 25 000 Kč a ze strany žalované nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byla uhrazena na smlouvu o revolvingovém úvěru jakákoliv částka. Tato skutečnost nevyplývá ani z listin předložených žalobcem. K úhradě proto zbývá částka nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.16. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl v řízení úspěch v 70 % a neúspěch ve 30 %, má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 40 % (70 – 30). Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši 1 781,50 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní upomínku a žalobu á 700 Kč) dle § 14b odst. 1 AT, celkem ve výši 2 100 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 AT. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo tedy počítáno i s právem na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Celková výše nákladů řízení činí 4 685,50 Kč, z čehož 40 % činí 1 874,20 Kč. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podáv