Okresní soud v Tachově 7 C 221/2026-21 – Náklady řízení
Okresní soud v Tachově · 19. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o zaplacení 19 456,53 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 456,53 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem U Krčské vodárny 939/1a, , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 300 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 156,53 Kč a úrok ve výši 40 % ročně, a to nejpozději do , datum, . Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalovaného výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzvu žalovaný osobně převzal dne , datum, , avšak na ni nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (odesláno dne , datum, ).5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 9 300 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 156,53 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 40 % ročně a RPSN ve výši 9 202,60 %. Celková částka 19 762,28 Kč byla splatná v 1 splátce do , datum, .6. Z potvrzení o platbě ve spojení se sdělením banky soud zjistil, že dne , datum, byla na účtu žalovaného připsána částka 9 300 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .7. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku činila v červenci 2024, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 7,71 % ročně.8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši 9 300 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem a úrokem v celkové výši 19 762,28 Kč v 1 splátce do , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 300 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též částku 10 156,53 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a úrok ve výši 305,75 Kč. Dle názoru soudu částka ve výši 10 462,28 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. To představuje úrok ve výši 1 368,72 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červenci 2024, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 7,71 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 23,13 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, téměř přesahuje poskytnutou částku úvěru. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. Navíc soud nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 9 300 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 3 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaný v prodlení.15. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.17. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.18. Soudní poplatky jsou upraveny v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).19. V dané věci se jedná o řízení o zaplacení peněžité částky. Uvedené řízení podléhá poplatkové povinnosti. Poplatníkem je navrhovatel (žalobkyně). Ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz. Soudní poplatek činí podle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, v daném případě částku ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně na poplatku dosud uhradila 800 Kč, k úhradě tak zbývá 200 Kč.