20 C 273/2021-58 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] (navýšení jistiny z [částka] na [částka]), sjednanou s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Soud vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět co do částek dle výroku I. shora s tím, že již není schopna prokázat způsob, jakým byla úvěruschopnost případně zkoumána, a nadále se domáhala toliko plnění dle výroku II. shora z titulu vydání jistiny se zákonným úrokem z prodlení. 3. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 4. Soud v důsledku částečného zpětvzetí žaloby výrokem I tohoto rozsudku vyhověl a řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Souhlasu žalovaného s tímto postupem nebylo třeba, neboť dosud nedošlo k zahájení jednání čtením žaloby u (dosud ne-) nařízeného jednání (§ 96 odst. 4 tamtéž). 5. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soudu se však podařilo jeho skutečný pobyt zjistit (byť k tomu soud nebyl povinen) a na takto zjištěné adrese (dle záhlaví shora) se mu podařilo doručit do vlastních rukou dne [datum]. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za evidenční adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv se žalovaný sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 6. Případné záměrné vyhýbání se úředním písemnostem s sebou přináší četná rizika a procesní nevýhody, nemluvě o tom, že pro soud, Policii ČR či soudního exekutora je dohledání osoby poměrně jednoduché (byť nákladné a časově náročné). Zejména ignorováním soudních písemností přichází dlužníci o povědomí o uplatnění nároku před soudem, o účast při jednání, při němž mohou uplatňovat nejrůznější procesní obrany (námitky aj.), činit žádosti (o zajištění jinak nedostupných důkazů, o právo plnit ve splátkách aj.) a zejména pak o povědomí o uložení platební povinnosti a o lhůtě k jejímu dobrovolnému splnění, po jejímž marném uplynutí pravidelně následuje zahájení (samostatného) exekučního řízení, které s sebou nese další položky nákladů řízení (odměna právního zástupce oprávněného, odměna soudního exekutora). 7. Vůči zdejšímu soudu jako celku (tzn. písemností, adresované správě soudu bez uvedení konkrétní spisové značky) může žalovaný ohlásit aktuální doručovací adresu, která může být odlišná od místa trvalého bydliště (např. i v hotelu, v ubytovně, v zaměstnání, u rodinného příslušníka, u známého), pokud má zajištěno, že bude informován i v případě, že jej zde doručující orgán nezastihne osobně a že mu zde byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky (některé písemnosti, u nichž není náhradní doručení vyloučeno, jsou po uplynutí desetidenní úložní doby do schránky vhozeny). Nicméně ani tímto způsobem není zcela zaručeno, že se budou soudci a jiní referenti tohoto soudu touto adresou řídit, neboť jde pouze o záznam ve správním deníku soudu, o němž se zpravidla konkrétní referent spisu nedozví, a o poznámku v elektronickém informačním systému, která není sama o sobě v dalších řízeních závazná. Jiné instituce se pak o této adrese, uvedené u soudu, nedozví vůbec. 8. Univerzálním řešením je proto pouze udržování záznamu o adrese trvalého bydliště v centrální evidenci obyvatel aktuálním. Pro účely doručování si může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě vašeho trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nemusí se přitom jednat o adresu fyzické osoby, lze například použít služby České pošty, s. p.,„ poste restante“, P.O.Box, odnos a podobně. Je však třeba mít na paměti, že k informaci o trvalém bydlišti/doručovací adrese nemají přístup soukromoprávní subjekty (banky, pojišťovny, dodavatelé energií, jiní věřitelé či smluvní partneři). Tyto subjekty musí o případné změně bydliště/doručovací adresy být informovány jednotlivě, ostatně tato povinnost bývá pravidelnou součástí smluvních ujednání. Dále je možno si zřídit datovou schránku (informace poskytne každý CzechPoint), která má při doručování státními institucemi vždy přednost, její zřízení i provoz jsou bezplatné a její obsluha je uživatelsky obdobně jednoduchá, jako provoz emailové schránky. Své smluvní partnery však musí každý spotřebitel o zřízení datové schránky a vůli být obesílán takto informovat, neboť adresa pro doručování se přednostně řídí smluvním ujednáním. Jedině těmito způsoby může předejít tomu, aby jej v budoucnu nezastihla písemností jiná státní instituce či soudce v jiném řízení, případně ve vztahu ke smluvním partnerům předejde nedoručeným písemnostem (upomínkám apod.). 9. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dohodou č. l. 14, potvrzením o úhradě kupní ceny č. l. 22, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek č. l. 24 a samostatně též oznámením původního věřitele č. l. 23 bylo prokázáno, že žalobkyně může předmětnou pohledávkou disponovat. Smlouvou č. l. 27 ze dne [datum] (s vlastnoručním podpisem žalovaného), smlouvou č. l. 29 ze dne [datum] a výpisem z účtu č. l. 39 bylo prokázáno, že žalovaný načerpal nejpozději dnem [datum] celkem [částka]. Byla doložena upomínka ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 42) vypracování i zaslání (č. l. 43) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 10. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spoč