21 C 283/2020-40 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 028,14 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný na základě nájem smlouvy ze dne 30. 3. 2018 a jejích dodatků užíval do 31. 8. 2019 bytovou jednotku [číslo] ve 3. podlaží budovy [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec]. Za rok 2019 mu vznikl nedoplatek vzniklý vyúčtováním služeb spojených s užíváním předmětného bytu ve výši 14 028,14 Kč. Protokol o vyúčtování služeb za rok 2019 byl žalovanému řádně zaslán a stal se splatným dle nájemní smlouvy dne 31. 7. 2020. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyjádřila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, pro obec a k. ú. [obec]. 6. Smlouvou o nájmu bytu ze dne 30. 3. 2018 přenechala žalobkyně žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] ve 3. podlaží budovy [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec] na dobu určitou do 30. 6. 2018. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal platit nájemné ve výši 2 670 Kč a zálohy na služby ve výši stanovené výpočtovým listem, který byl přílohou smlouvy. Z výpočtových listů je zřejmé, že v období od 1. 12. 2018 měl žalovaný platit zálohy na služby v celkové výši 3 230 Kč a od 1. 3. 2019 v celkové výši 3 540 Kč. Dodatky [číslo] až [číslo] docházelo postupně k prodlužování doby nájmu až do 31. 8. 2019. 7. Z přehledu vývoje plateb vyplývá, že žalovaný nájemné řádně nehradil a neuhradil ani vyúčtování služeb za rok 2019. 8. Vyúčtováním služeb za období roku 2019 (1. 1. 2019 – 31. 8. 2019) byl zjištěn nedoplatek na službách ve výši 14 028,14 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 5. 2020. Protokol o vyúčtování byl žalovanému zaslán doporučeně dne 3. 4. 2020 a žalovaný si ho v odběrné lhůtě nevyzvedl. 9. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 14 028,14 Kč nejpozději do 28. 8. 2020 s upozorněním, že nebude-li dlužná částka v této lhůtě uhrazena, uplatní žalobkyně svůj nárok u soudu. Upomínka byla žalovanému dle předloženého podacího lístku zaslána doporučeně dne 19. 8. 2020. 10. Z předložených listin tedy má soud za prokázané, že žalobkyně jako vlastnice bytové jednotky [číslo] ve 3. podlaží budovy [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec] přenechala tuto do užívání žalovanému, a to na dobu určitou do 31. 8. 2019. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájemné a zálohy na úhradu za služby vždy do posledního dne měsíce, za který se nájemné a zálohy platí. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil a neuhradil žalobkyni dluh vzniklý vyúčtováním záloh na služby spojené s užíváním předmětného bytu v roce 2019 v částce 14 028,14 Kč. 11. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok zejména podle ust. § 2235 a násl. (a to zejména podle ust. § 2246 a ust. § 2247) zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku, a ust. § 3 a § 4 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 12. Na základě skutkových zjištění po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako pronajímatelka přenechala předmětný byt žalovanému jako nájemci do užívání. Žalovaný však nesplnila svou povinnost nájemce platit řádně úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, když nezaplatil žalobkyni dluh vzniklý vyúčtováním záloh na služby spojené s užíváním předmětného bytu v roce 2019 v částce 14 028,14 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. 13. Žalobkyni dále podle ust. § 1970 občanského zákoníku vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a soud tedy žalobě vyhověl i v části, kterou se žalobkyně domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky 14 028,14 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, když v tento den byl již žalovaný v prodlení s úhradou celé částky. 14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 7 031,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 1 700 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé), odměna ve výši 850 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), dále dle ust. § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu 5 150 Kč částkou 1 081,50 Kč. 15. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.