41 C 326/2020-29 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala částky 2.430 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], když žalovaný půjčku řádně nesplatil. Žalovanému tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 2.430 Kč, která se skládá z částky 1.932,70 Kč na dlužné jistině a částky 497,30 Kč na dlužném poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny, tj. 1.932,70 Kč za období od [datum] do [datum], tj. data postoupení pohledávky v kapitalizované výši 637,89 Kč, dále od [datum] do zaplacení, a zároveň se smluvním úrokem ve výši 20,98 % ročně za období od [datum] do [datum], tj. data ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky do dat postoupení pohledávky v kapitalizované výši 1.670,35 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně od [datum] do zaplacení. 3. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [ulice a číslo], [obec] - [část obce]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 6. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání. 7. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] tato se zavázala poskytnout žalovanému částku 4.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 6.493 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 2.364 Kč (poplatek za administrativní činnost 800 Kč, úrok 364 Kč a hotovostní inkaso 1.200 Kč) a životní pojištění 129 Kč, to vše formou 43 týdenních splátek po 151 Kč a poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni postoupení tvořil dluh žalovaného 2.430 Kč, z toho 1.932,70 Kč na jistině a 497,30 Kč na dlužných úhradách za související služby. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjišťovala údaje o tom, zda je zaměstnán, jaký je jeho měsíční příjem od státu, jaké jsou další příjmy domácnosti a jaké jsou výdaje domácnosti, když tyto údaje musel doložit nájemní smlouvou a výměrem podpory od státu. 9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 4.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2.364 Kč a pojistným 129 Kč. To vše v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum] O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o půjčce na základě smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zbytku dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 10. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. a násl. OZ (Oddíl 7 – Úvěr) a § 2758 (Oddíl 2 – Pojištění), neboť právní předchůdkyně žalobkyně má podle výpisu z obchodního rejstříku poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jako svůj předmět podnikání. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve sjednaných splátkách nedostál. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Proto soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 2.430 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.932,70 Kč od [datum], tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky. V souladu s § 1970 OZ, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z jistiny ve výši odpovídající Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 11. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalované verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. 12. Pokud se jedná o částky vyjádřené jako kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.670,35 Kč (20,98 % ročně z částky 1.932,70 Kč od [datum] do [datum]) a od [datum] do zaplacení, které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit, tak soud tomuto návrhu žalobkyně nevyhověl. Dle názoru soudu jsou veškeré úroky a pojistné již obsaženy v ve smlouvě obsaženému„ poplatku“, který v částce 497,30 Kč žalobkyně v žalobě připočetla k jistině (1.932 + 497,30 = 2.430) za období do [datum] včetně, tj. posledního dne k splnění ve smlouvě sjednaných 43 týdenních splátek. 13. Na smluvní vztah žalobkyně a žalovaného, založený smlouvou o úvěru ze dne [datum], soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. 14. Podle § 1811 odst. 1 OZ musí podnikatel učinit veškerá sdělení vůči spotřebiteli jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. 15. Podle § 1812 odst. 1 OZ pokud lze obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější. 16. Soud je v daném případě toho názoru, že žalovaný nevyjádřil svůj souhlas, např. připojením podpisu k listině s úročením nesplacené části úvěru smluvním úrokem ve výši 20,98 % ročně, když svůj souhlas vyjádřil pouze s 43 týdenními splátkami, což představuje smluvní ujednání do [datum]. Za dané situace je třeba vykládat tato smluvní ustanovení ve prospěch spotřebitele jako slabší strany. V souladu s těmito principy pak nárok uplatněný žalobou v rozsahu 20,98 % ročně z částky 1.932,70 Kč od [datum] do zaplacení postrádá oporu v zákoně a proto jej soud výrokem I. tohoto rozsudku zamítl 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 275,46 Kč, přičemž tato částka představuje 18,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.430 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 18. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta. 19. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..