19 C 22/2022-94 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí ve výroku I. specifikovanou částku. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 18. 2. 2018 Smlouvu o studiu. V souladu s touto smlouvou a Sazebníkem poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2019 2020 byl žalovaný povinen uhradit poplatek za opakovaný zápis předmětu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný byl dále povinen uhradit školné za letní semestr akademického roku 2019 2020 ve výši 19 297 Kč. V případě prodlení s úhradou školného má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Smluvní pokuta odpovídá částce ve výši 33 576,80 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu školného, přičemž druhá upomínka byla žalovanému zaslána dne 6. 5. 2020. V souladu se Sazebníkem poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2019 2020 byl žalovaný povinen uhradit poplatek za druhou upomínku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl dále povinen uhradit školné za zimní semestr akademického roku 2020 /2021 ve výši 19 834 Kč. V případě prodlení s úhradou školného má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Smluvní pokuta odpovídá částce ve výši 21 840,50 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu školného, přičemž druhá upomínka byla žalovanému zaslána dne 15. 9. 2020. V souladu se Sazebníkem poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2020 /2021 byl žalovaný povinen uhradit poplatek za druhou upomínku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný však žalobkyni vyúčtované částky nezaplatil. 2. V doplnění skutkových tvrzení ze dne 9. 5. 2022 žalobkyně uvedla, že vztah mezi účastníky není ani dle stávající judikatury ani dle České obchodní inspekce vztahem spotřebitelským. Žalobkyně ve vztahu k žalovanému nejedná v postavení podnikatele, ale jako součást vzdělávací soustavy v postavení poskytovatele veřejného vzdělávání. Žalobkyně je soukromou vysokou školou a při své činnosti se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Při uzavření smlouvy o studiu se nejedná o typický vztah prodejce zboží a neobeznámeného kupujícího, na jehož ochranu jako spotřebitele mají ustanovení o spotřebitelské smlouvě především sloužit. Ani další typický znak soukromoprávního vztahu obdobného charakteru, tedy vzájemné protiplnění není dán. Žalobkyně je oprávněna stanovit a vybírat poplatky spojené se studiem, které stanoví ve svém vnitřním předpisu, tedy i školné. Poplatky (školné) nepředstavují přímé protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), nýbrž vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium. Školné tak není platbou za vzdělání. Odkázala při tom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 33 Cdo 4532/2014. Dále uvedla, že zájmem žalovaného bylo studovat soukromou vysokou školu a lze tedy předpokládat, že si řádně prostuduje smlouvu, kterou uzavírá. Má tedy za to, že se jednalo o osobu ve smyslu ust. § 4 občanského zákoníku, která má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to od ní může v právním styku každý důvodně očekávat. Pokud jde o smluvní pokuty, pak žalobkyně konstatuje, že i tyto odpovídají ustálené judikatuře. Odkázala při tom na obsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Pokud jde o uplatněné poplatky, žalobkyně poukázala na to, že se žalovaný ve Smlouvě o studiu zavázal hradit ve stanovených termínech a v předepsané výši nejen školné, ale i další poplatky spojené se studiem. Ve smlouvě se žalovaný rovněž zavázal průběžně se seznamovat s aktuálním zněním vnitřních předpisů vysoké školy směrnicemi, opatřenými a rozhodnutími vedení vysoké školy a rektora. Mezi tyto předpisy pak patří i Sazebník poplatků spojených se studiem. Veškeré vnitřní předpisy jsou všem uchazečům/studentům veřejně dostupné. V neposlední řadě je povinnost hradit poplatky spojené se studiem stanovena i ve Studijním a zkušebním řádu ze dne 2. 8. 2017 a ve Statutu žalobkyně, které jsou opět veřejně dostupné na webových stránkách žalobkyně. Závěrem tedy žalobkyně uvedla, že žalovaný podepsal jako plně svéprávná osoba Smlouvu o studiu a je jako smluvní strana povinen ji dodržovat ve smyslu zásady„ pacta sunt servanda“. Smlouva o studiu byla sjednána platně, nejedná se o spotřebitelský vztah a rovněž smluvní pokuta ve výši 0,3% z dlužné částky denně byla sjednána platně a nejedná se o nepřiměřenou smluvní pokutu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil, soud proto jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 5. Ze Smlouvy o studiu včetně přílohy č. 1 ze dne 18. 2. 2018 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, která upravuje práva a povinnosti stran při zabezpečení výuky v bakalářském studijním programu Ekonomika a management, obor„ Ekonomika a management podniku“ se standardní dobou studia 3 roky, s místem výuky [obec] a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2018 2019. Žalovaný se mimo jiné zavázal hradit ve stanovených termínech, v předepsané výši a způsobem uvedeným v čl. IV a čl. VI této smlouvy školné a další poplatky spojené se studiem a seznamovat se průběžně s aktuálním zněním vnitřních předpisů vysoké školy, směrnicemi, opatřeními a rozhodnutími vedení vysoké školy a rektora. Žalovaný současně prohlásil, že se před uzavřením smlouvy seznámil s těmito předpisy vysoké školy. Ve smlouvě bylo sjednáno školné za první dva semestry studia ve výši 37 800 Kč, přičemž nárok vysoké školy na toto školné vzniká okamžikem uzavření smlouvy, a to bez ohledu na to, zda žalovaný dokončí celý první ročník studia či nikoliv, jakož i tehdy pokud ke studiu do prvního ročníku vůbec nenastoupí. Bylo ujednáno, že školné se může po dobu účinnosti smlouvy zvýšit z důvodu inflace, a to o tolik procent, kolik procent činila inflace v předcházejícím kalendářním roce. Aktuální výše školného bude vysokou školou zveřejněna na úřední desce vysoké školy, či oznámena studentu. Školné zvýšené v důsledku inflace se považuje za sjednané školné dle této smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou školného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3% z dlužné částky denně. 6. Z faktury [číslo] ze dne 6. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za opakovaný zápis předmětu ve výši 1 000 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 15. 11. 2019. 7. Z faktury [číslo] ze dne 10. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému školné za semestr ve výši 19 297 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 31. 1. 2020. 8. Z faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za zaslání druhé upomínky úhrady školného ve výši 2 000 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 15. 5. 2020. 9. Z faktury [číslo] ze dne 13. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému školné za semestr ve výši 19 837 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 31. 8. 2020. 10. Z faktury [číslo] ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za zaslání druhé upomínky úhrady školného ve výši 2 000 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 24. 9. 2020. 11. Ze Sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2019 2020 (Opatření rektorky č. 8/ 2019) bylo zjištěno, že poplatek za opakovaný zápis předmětu činí 1 000 Kč za jeden předmět. 12. Ze Sazebníku poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2019 2020 (Opatření rektorky č. 17/ 2019) bylo zjištěno, že poplatek za odeslání 2. upomínky úhrady školného činí 2 000 Kč. 13. Ze Sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2020 /2021 (Opatření rektorky č. 26/ 2020) bylo zjištěno, že poplatek za odeslání 2. upomínky úhrady školného činí 2 000 Kč. 14. Z upomínky ze dne 6. 5. 2020 a ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně elektronicky upomínala žalovaného o úhradu školného za letní semestr akademického roku 2019 2020 a o úhradu školného za zimní semestr akademického roku 2020 /2021, přičemž se v obou případech jednalo již o 2. upomínku. 15. Z vyjádření České obchodní inspekce ze dne 26. 3. 2021 bylo zjištěno, že dle jejího názoru nevystupuje student ve vztahu k vysoké škole v pozici spotřebitele. 16. Ze Studijního a zkušebního řádu žalobkyně ze dne 2. 8. 2017 z článku 14 a jeho změny ze dne 6. 12. 2017 bylo zjištěno, že student vysoké školy je povinen uhradit příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících se studiem (školné) v souladu s § 59 zákona, v souladu se smlouvou o studiu, v souladu s tímto vnitřním předpisem vysoké školy a předpisem rektora o poplatcích. Dále je tímto vnitřním předpisem a předpisem rektora stanovena povinnost hradit administrativní poplatky související se studiem (např. poplatek za opakovaný zápis předmětu, poplatek za zkoušku v prodlouženém zkouškovém období). 17. Ze Statutu žalobkyně z článku XIV bod 6. písm. a) bylo