20 C 239/2022-90 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum] ve znění podání ze dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], sjednané mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], s jistinou 10 000 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 45 týdenních splátek po 431 Kč, tj. 19 355 Kč, dle žalobkyně však uhradila (do postoupení pohledávky) toliko 500 Kč, proto se domáhala 9 779,90 Kč na jistině, 7 720,96 Kč na souhrnném poplatku, 4 842,01 Kč na smluvní pokutě, 2 200 Kč na sankčních poplatcích, úroku z prodlení od [datum] z jistiny do zaplacení (v zákonné sazbě 11,75 % ročně) a obchodního úroku za období v sazbě 88 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení (sic!). Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že právní předchůdce prověřil bonitu žalované tak, že od ní získal informace o osobních a majetkových poměrech dle zákaznické karty, prověřil žalovaným předložené doklady i externí databáze, a vycházeje ze zákonné i smluvní povinnosti žalovaného uvádět pravdivé skutečnosti, zápůjčku poskytl. K tomu předložila zákaznickou kartu a výslovně uvedla, že v rámci databází zkoumala i stav zápisů v Centrální evidenci exekucí s tím, že předkládá k důkazu takový výpis, který však soud v došlém podání nedohledal (ostatně poté, co si zápis zajistil, zjistil, že takové tvrzení je jednoduše lživé). 2. Soud k projednání věci nařídil jednání, žalobkyně ani s jiným postupem nesouhlasila. Pobyt žalované soud zkoušel zjistit, podařilo se však pouze doručit náhradním způsobem na adresu trvalého pobytu dle registru obyvatel a soud tak jednal v nepřítomnosti žalované. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu by bylo možno procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Což beze zbytku platí i v projednávaném případě, soud však zjistil důvod absolutní neplatnosti závazku i z úřední činnosti a okruh účelné procesní obrany žalované se tak prakticky zúžil na otázku čerpání jistiny, resp. případných úhrad nad rámec žalobkyní tvrzených 500 Kč. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již oznámením původní věřitelky o postoupení pohledávky na č. l. 43 žalobkyně prokázala, že na ni předmětná pohledávka přešla. Zákaznickou kartou č. l. 59 žalobkyně prokázala, že žalovaná uplatnila jako jedinou adresu svůj trvalý pobyt, žádala poskytnout jistinu 6 000 Kč (sic!) s měsíční splatností (sic!) 45 splátek. Bylo vyznačeno, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná, utrpěla neočekávaným výdajem, nemá vyživovací povinnost, nemá automobil, pracuje na plný úvazek jako uklízečka (pro [IČO]) s příjmem 10 668 Kč měsíčně a bylo uvedeno, že předložila 2 výpisy z bankovního účtu za říjen a listopad 2020 a potvrzení o příjmu. Soud tyto skutečnosti neověřoval a pro nadbytečnost zamítl i důkazní návrh na výslech svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 54), když beztak shledal důvod absolutní neplatnosti závazku. Žalovaná deklarovala i bankovní účet (sic!), popřela kreditní kartu či jiný úvěr. Jako své veškeré měsíční výdaje uvedla 3 000 Kč (sic!). Smlouva o půjčce č. l. 39 pak obsahuje ujednání o poskytnutí 10 000 Kč (s podpisem smlouvy), její navýšení o souhrnný poplatek 8 005 Kč, z toho 4 354 Kč tvoří úrok, 1 500 Kč částka za zpracování, 957 Kč částka za komfortní poskytnutí a splácení a 1 194 za flexibilní splácení (obsah těchto služeb je vysvětlen v druhostranných smluvních podmínkách, pro výsledek řízení by však polemika se smysluplností těchto„ služeb“ již neměla význam. Úroková sazba 88 % ročně je ve smlouvě rovněž upravena. Dalších 1 350 Kč je požadováno na volitelném doplňkovém pojištění s odkazem na další dokumenty, které soudu nebyly předloženy. Žalovaná měla zápůjčku splácet hotovostně po 431 Kč týdně. Dle tabulky umoření č. l. 41 bylo skutečně uhrazeno toliko 500 Kč (týden po splatnosti první splátky). Smluvní podmínky druhé strany obsahují ujednání o započtení plateb nejprve na souhrnný poplatek a až poté na jistinu, což však sama žalobkyně neuplatňuje (pokud se výslovně domáhá 9 779,90 Kč na jistině a 7 720,96 Kč na poplatku). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 44) vypracování i zaslání (č. l. 45) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované (adresa dle smlouvy, což odpovídá tehdejší adrese trvalého pobytu žalované dle č. l. 69). Analýzy č. l. 60 je pro věc zcela nepřípadná, jedná se o vyjádření ve prospěch obcí při poskytování účelově vázaných úvěrů občanům. 4. Dle přehledu řízení žalované u zdejšího soudu tato čelila exekuci pod sp. zn. 62 EXE 3773/2020 s jistinou 10 tis. Kč. Z dokumentů u této spisové značky vyplývá, že soudní exekutor byl pověřen zdejším soudem rozhodnutím (č. l. 71) ze dne [datum] a oznámení o skončení exekuce ke dni rozhodnutí soudu absentovalo. Soud si proto vyžádal sdělení Exekutorské komory (která navzdory existenci zákonného oprávnění soudů k elektronickému přístupu do [příjmení] takový přístup soudům nikdy nezřídila) a ta podáním ze dne [datum] soudu potvrdila, že proti žalované jsou vedeny dvě exekuční řízení (dále ještě z roku 2022), když starší bylo do [příjmení] zapsáno [datum] (sic!). Soud si dále vyžádal výpis NRKI (č. l. 79), kde však nezjistil jiný spotřebitelský nebankovní úvěr, než předmětný. Soud si dále vyžádal výpis BRKI (č. l. 81), kde rovněž nezjistil jiný úvěrový závazek žalované. Dle zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice ze dne [datum] (č. l. 83) žalovaná v této době nebyla zaměstnána, nepodnikala a nepobírala důchod. 5. Dle databáze [příjmení] činila sazba UK1 (domácnosti a NISD – na spotřebu, bydlení a ostatní v prosinci 2020 právě 3,02 %, sazba UK 3 (Domácnosti a NISD – na spotřebu - floating a fixace sazby od 1 roku včetně) 9,58 %, sazba UK 11 (domácnosti a NISD – ostatní celkem) 2,85 % a UK13 (Domácnosti a NISD – ostatní – floating a fixace sazby od 1 roku včetně) 3,07 % (č. l. 72), jedině sazby UK 13, UK 19, UK 20 až 22 (č. l. 85) převyšovaly 10 %, nicméně tyto zahrnují úvěry kontokorentního/revolvingového typu, což na projednávaný úvěr zcela zjevně nedopadá. Dle kalkulace úrokové sazby při průběžném (anuitním) splácené neměnné splátky odpovídá tato při navýšení úvěru 20 000 Kč o 18 592 Kč přibližně 96,7 % ročně. Troj