20 C 298/2022-150 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] s jistinou 60 000 Kč, sjednanou prostředky elektronické komunikace na dálku. Dále se domáhala plnění z doplňkové služby„ Podpora“. Závazky byly zesplatněny ze strany žalobkyně předčasně, žalovaný uhradil toliko 2 595 Kč a 1 Kč a k předčasné splatnosti došlo dnem [datum]. Konkrétně se domáhala 59 646,76 Kč na jistině, 57 716 Kč na úrocích, 13 348 Kč na službě odklad, 26 767 Kč na službě nemoc, 26 767 Kč na službě práce, 800 Kč na nákladech upomínkování, 104,93 Kč na úrocích z prodlení, 29 823,38 Kč na smluvní pokutě, dále úroku z prodlení v sazbě 15 % ročně z jistiny 90 270,14 Kč od [datum] do zaplacení a v sazbě 0,1 % denně z jistiny 66 882 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Soud se s tímto typem nároku nesetkal poprvé a již učinil opatření, aby v takové věci nebyl vydáván platební rozkaz pro zjevný rozpor nároku se zákonem (přinejmenším co do navýšení úvěrové jistiny). Nejprve soud žalobkyni upozornil na četné nedostatky návrhu (č. l. 43) a vyžádal si jeho doplnění (k podobě kontraktace, ke zkoumání úvěruschopnosti, k poskytování pojišťovacích služeb). Právní zástupce žalobkyně podáním ze dne [datum] (č. l. 46) doplnil, že žalobkyně se pokoušela kontaktovat žalovaného s nabídkou smíru. Soudu je známo, že žalobkyně tak činí, v minulosti ostatně smír, který zněl právě na výši původně žalovaného plnění, neschválil (pro rozpor s hmotným právem). Obsáhle se vyjadřovala ke službě podpora, opakovaně vyzdvihla i její charakter pojištění. Ke kontraktačnímu procesu podrobně popsala následnost jednotlivých kroků, čímž však v žádném případě neuspokojila požadavek soudu na autentické zprostředkování obsahové stránky dokumentů, které žalovaný zobrazuje na svém přístupovém zařízení, nijak se nevyjadřuje k podpisu dokumentu se službou„ Podpora“. K posuzování úvěruschopnosti uvedla, že získala údaje od samotného spotřebitele (zejm. zjistila příjem [anonymizováno] tis. Kč a měsíční výdaje toliko [anonymizováno] tis. Kč na bydlení), prověřila dostupné databáze (IR, [příjmení], [příjmení], REPI, Neplatné doklady) a provedla interní skóring, který obecně rozebrala. Doplnila, že z jistiny 60 000 Kč bylo 31 297 Kč použito na úhradu předchozího úvěru [číslo] mezi účastníky, 9 000 Kč bylo započteno na náklady věřitele (tzn. žalobkyně ve skutečnosti neposkytla jistinu 60 000 Kč, ale 51 000 Kč - sic!). 3. Soud nařídil jednání (a učinil by tak i v případě, že by na tom žalobkyně dle návrhu výslovně netrvala) a poučil žalobkyni (č. l. 43, 123), že trvá na demonstraci obsahu kontraktačního jednání prostředky elektronické komunikace na dálku, dle něhož měl žalovaný výslovně požádat i o sjednání„ doplňkové služby Podpora“. Nadto pokud ze skutkových tvrzení vyplynulo, že úvěr byl částečně refinancováním jiného úvěr, soud poučil žalobkyni, že k historii splácení tohoto úvěru bude třeba rovněž tvrzení doplnit. Právní zástupce se nejprve pokusil o odročení jednání z důvodu kolize, čemuž soud nevyhověl, když jednání nařídil dříve, než bylo nařízeno kolidující jednání v [obec]. Žalobkyně doplnila podáním ze dne [datum] žalobu o skutková tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti k již„ velmi obsáhlému a rozsáhlému“ podání, znovu vysvětlovala soudu podstatu zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. O odročení jednání již výslovně nežádala. Soud věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků. Žalovaný měl na adrese svého (čerstvě změněného) trvalého pobytu doručeno náhradním způsobem, písemnost mu poté byla vhozena do označené domovní schránky. K věci se žalovaný nijak nevyjádřil, soud však měl dostatek podkladů k rozhodnutí, včetně posouzení způsobu splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka před sjednáním závazku. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Byla předložena analogická úvěrová smlouva ze dne [datum] (č. l. 65 a násl.), dle které žalovaný čerpal jistinu 24 000 Kč (z jistiny 30 000 Kč bylo totiž 6 000 Kč odečteno na administrativní poplatky) a zavázal se uhradit v 72 měsíčních splátkách 55 584 Kč, resp. 93 456 Kč po přičtení plateb za službu Podpora, která vyplývá z článku VII. smlouvy (kde ovšem není uvedena výše plateb), resp. z přílohy [číslo] smlouvy (přílohu [číslo] tvoří přehled posouzení úvěruschopnosti spotřebitele). Jistina 24 000 Kč byla dle výpisu platby č. l. 80 na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] skutečně poskytnuta, úvěr je bilancován na č. l. 82 a je v souladu s potvrzením č. l. 32 k jeho předčasnému konsenzuálnímu splacení. Soud se tak nemusel zabývat okolnostmi splácení tohoto závazku, neboť předcházel předmětnému úvěru o pouhý den a předmětný úvěr tak má spíše charakter změny závazku – navýšení úvěru (a všech jeho parametrů), než-li poskytnutí druhého samostatného úvěru. Ze shodných důvodů soud nerozlišuje mezi listinami, které mohly žalobkyni sloužit k posouzení úvěruschopnosti a všechny takové listiny soud vztahuje i k posuzování úvěruschopnosti předmětného úvěru tak, jak to mohla a učinila, resp. měla učinit sama žalobkyně. 5. K posouzení úvěruschopnosti tak měla žalobkyně následující podklady. Žalobkyně disponovala fotokopií občanského průkazu žalovaného č. l. 113 a 115 a fotokopií jeho rodného listu (č. l. 116). Výpisem č. l. 60 prokázala, že občanský průkaz žalovaného [číslo] nebyl ke dni [datum] veden jako neplatný. Výpisem č. l. 56 žalobkyně prokázala, že žalovaný měl ke dni [datum] záznam v [příjmení], výpisem č. l. 57 pak že neměl záznam v REPI. Výpisem č. l. 59 z insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalobkyně si byla k [datum] vědoma, že žalovaný měl skončené oddlužení, zahájené v roce 2015. Výpisem z obchodního rejstříku č. l. 61 žalobkyně prokázala, že si ověřila existenci [právnická osoba] [číslo], deklarované žalovaným jako jeho zaměstnavatele. 6. Byly předloženy výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíce únor až duben 2021 (č. l. 62 – 64), z něhož žalovaný zasílal verifikační platbu dle č. l. 29 a kam obdržel zbytek jistiny dle č. l. 31. Z těchto výpisů vyplývá, že žalovaný jej nevyužíval k příjmu výplaty ani k běžným denním transakcím, ale pouze k čerpání mikroúvěrů či revolvingového úvěru od nezjištěného věřitele (právě služba„ The Pay“ je v těchto případech dle úřední znalosti soudu velmi často používána), jejichž jistiny obratem převáděl na jiný účet (č. [bankovní účet]). Soud doslova nedohledal jedinou transakci, která by z tohoto vzorce vybočovala (s výjimkou rozdělení jednoho odčerpání do dvou plateb). Tato informace je zcela zásadním signálem, že žalovaného tíží další úvěrové závazky, aniž by se tato skutečnost jakkoliv projevila na posouzení úvěruschopnosti nebo alespoň v bilanci výdajů žalovaného. Pokud byly současně předloženy výplatní pásky žalovaného (č. l. 117 – 119) za leden až březen 2022, vyplývá z nich výplata na účet, zjevně však na účet jiný. Z těchto výplatních pásek ale především vyplývá, že celý leden 2022 byl žalovaný v pracovní neschopnosti, od zaměstnavatele tak čerpal pouze náhradu mzdy do 14. dne pracovní neschopnosti v rozsahu 9 231 Kč. V únoru pak žalovaný rovněž neopracoval pro nemoc ani den, jediným příjmem tak byla částka 4 700 Kč na daňové vratce. V březnu 2022 byl již žalovaný v pracovní neschopnosti již jen 4 pracovní dny, pokud však na účet obdržel 34 190 Kč, ani tak se nejednalo o běžný měsíční příjem, ale o mimořádný příjem v důsledku toho, že obdržel prémii ve výši 12 650 Kč (odtud čistá mzda 32 309 Kč), přičemž nelze určit, zda se jedná o prémii např. kvartální, pololetní či roční, a dále cestovné 1 881 Kč, které věřitel (potud správně a logicky) do průměrného příjmu nezapočítal, neboť se jedná o pouhou kompenzaci již vynaložených výdajů. 7. Poměry žalovaného byly shrnuty v 1. příloze úvěrové smlouvy (taktéž na č. l. 69 v předchozí smlouvě, kde nemohlo na výdajové stránce být započteno splácení prvního úvěru) tak, že žalovaný měl průměrný měsíční příjem 32 309 Kč, na bydlení vynakládal toliko 3 000 Kč a neměl žádné jiné závazky, včetně výslovně zmíněných„ mikroúvěrů“. Dále je zde zmíněn neproblematický výsledek lustrací všech výše uváděných externích databází. Pozornosti soudu neušlo, že v bilanci původního úvěru na č. l. 82 je výslovná poznámka věřitele v tom smyslu, že navýšení úvěru je nemožné pro špatný status. 8. Sjednání smlouvy zřejmě předcházel informativní dokument č. l. 12 až 15, který rekapituluje parametry úvěru, náklady služby podpora nezapočítává do RPSN (která tak činí pouhých 39,23 %) a náklady služby podpora jsou vyjádřeny jen nepřímo až na 7. straně ve formě tabulky anuitních splátek, formou 6. sloupce zleva, který navyšuje celkovou splátku dle sedmého sloupce zleva. Jiné náklady nejsou zmíněny ani např. v tabulce v kolonce„ veškeré případné další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr“. Navzdory zjevně nepraktické a nepřívětivé obsáhlosti dokumentu, jehož smysl spočívá (resp. má