ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2022:20.C.335.2021.1 Datum: 2022-02-16 Předmět: zaplacení [částka] s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 ["lichva""peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení [částka] s příslušenstvím. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje (resp. mohl by obsahovat) tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum], sjednané prostředky elektronické komunikace na dálku mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], s jistinou [částka] a splatností 30 dnů. Žalovaná nezískala nárok na slevu, proto je jistina navýšena o poplatek [částka].
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soudu se nicméně podařilo ji o probíhajícím řízení vyrozumět alespoň na emailové adrese a žalovaná dne [datum] soudu sdělila, že bydlí na adrese [adresa] (nicméně dle registru obyvatel od roku 2015 má trvalé bydliště skutečně na adrese [část obce a číslo]). Soud již doručování neopakoval, neboť v době sdělení již bylo doručeno, soud o tom žalovanou obratem informoval a žalované nic nebránilo nahlédnout do spisu u soudu. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci.
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již dopisem původního věřitele ze dne [datum] (č. l. 29) bylo prokázáno, že žalobkyně může předmětnou pohledávkou disponovat. Smlouvou č. l. 19, podepsanou ze strany žalované [příjmení] kódem z neznámého účastnického čísla, bylo prokázáno ujednání úvěru s jistinou [částka] se splatností 30 dnů, přičemž jako navýšení je jednáno 40 % ročně a jako poplatek [částka] po slevě, resp. [částka] před slevou. Ujednání ohledně slevy soud nalezl až na 16. straně smlouvy (bezobsažné zmínky o možnosti poskytnutí slevy také na stranách 4 a 7), když věřitel může dle své úvahy slevu poskytnout v případě, že úvěr bude řádně a včas splacen. Potvrzením č. l. 28 bylo prokázáno, že dne [datum] došlo k výplatě [částka] na účet č. [bankovní účet]. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 30) vypracování i zaslání (č. l. 31) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované (jelikož použil adresu [část obce a číslo], kterou sdělila v současnosti i žalovaná, je zřejmé, že musel vycházet z informací od ní a nejedná se o pouhou tiskovou chybu, ačkoliv ze smlouvy taková adresa nevyplývá).
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s charakterem spotřebitelského závazku, z něhož žalobkyně poskytnutím jistiny plnila řádně, žalovaná nikoliv. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Smlouvu soud považuje za platnou v rozsahu ujednání úroku 40 % ročně, což při splatnosti 30 dnů a stanovení výše odměny pro věřitele výlučně pevnou částkou, znamená nárok na [částka]. V rozsahu [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení tak mohl soud žalobě I. výrokem vyhovět, ve zbytku pak II. výrokem nárok zamítnul. Úrok z prodlení je přiznán v souladu s § 1970 tamtéž, když počátek prodlení odpovídá sjednané splatnosti a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nezanedbatelně vysoké plnění a teprve nedávno skončil nouzový stav, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované (před následky jejího neuváženého přístupu ke svým vlastním závazkům) přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně ještě delší lhůtou k plnění. Ostatně ke splnění dluhu měla žalovaná již dostatek času. Žalovaná by si měla zavčasu uvědomit (ostatně již čelí exekucím pod sp. zn. 62 EXE 3053/2021, 69 EXE 3458/2020 a případně i starší 46 EXE 2748/2017), že s každou ignorovanou pohledávkou se může následně pojit následek navýšení o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně [částka]; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení).
7. Ohledně poplatků před slevou a po slevě platí následující závěry:
8. Podle § 575 o. z. platí, že má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby. Podle § 576 tamtéž platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 tamtéž platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 548 odst. 2 tamtéž platí, že podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podle § [číslo] tamtéž platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § [číslo] tamtéž platí, že zvláště se zakazují ujednání, která (…) f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, h) odkládají určení ceny až na dobu plnění, i) umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, (…). Podle § [číslo] tamtéž platí, že k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 110 odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Podle § 1800 odst. 2 o. z. platí u adhezních smluv, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, an
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.