21 C 260/2022-72 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 29 800 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že tato částka představuje nesplacenou zápůjčku, kterou žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, a sjednanou smluvní pokutu. Žalovaný uzavřel dne 6. 5. 2020 se společností [právnická osoba], prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tato společnost žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti [právnická osoba] částku 24 600 Kč s příslušenstvím nejpozději do 5. 7. 2020. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení; žalobkyně se domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 9 800 Kč za období od 6. 7. 2020 do 8. 11. 2021 z částky nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč. Pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností dne 10. 12. 2021 postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále uplatnila nárok na zaplacení částky 4 750 Kč představující kapitalizovaný úrok (včetně paušální náhrady za zaslané upomínky v částce 150 Kč), dále částky 217 Kč jako účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání formou dopisů a osobní návštěvy, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 6. 7. 2020 do 8. 11. 2021 ve výši 2 215,07 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2022 vyzván k úhradě dlužné částky, neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 6. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do kapitalizovaného úroku v částce 4 750 Kč a smluvní pokuty v částce 9 800 Kč zpět, a to s odůvodněním, že žalobkyně nedisponuje důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den 8. 12. 2022, které bylo za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. konáno v nepřítomnosti účastníků. 5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z listiny označené smlouva o úvěru [číslo] ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny na straně věřitele společnost [právnická osoba] a na straně klienta žalovaný. Předmětem smlouvy pak mělo být poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč žalovanému a závazek žalovaného tento úvěr splatit spolu s úrokem v celkové výši 4 600 Kč (výše úrokové sazby činí 279,83 %) do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, tj. do 5. 6. 2020. Ve smlouvě je dále uvedeno, že se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně a dalšími dokumenty, RPSN bylo stanoveno ve výši 1 141,2 %. V listině je dále uvedeno, že v případě porušení povinnosti klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoliv část závazku dle této smlouvy řádně a včas, je klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení v zákonné výši, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a paušální poplatek za každou upomínku po 50 Kč (nejvýše však 3). Shora uvedená smlouva měla být doplněna smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 5. 6. 2020, kterou měla být prodloužena splatnost úvěru do 5. 7. 2020 Ani jedna z uvedených listin není podepsána žádnou ze smluvních stran. Rovněž nikým nepodepsané jsou obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] Z výpisu z účtu u [právnická osoba], č. ú. [číslo], za období od 1. 3. 2019 do 1. 3. 2019, soud zjistil, že na tento účet byla dne 1. 3. 2019 připsána platba ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Z výpisu z účtu u [právnická osoba], č. ú. [číslo], za období od 6. 5. 2020 do 6. 5. 2020, soud zjistil, že z tohoto účtu byla dne 6. 5. 2020 na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 20 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 3. 11. 2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný s tím, že je rovněž jedinou osobou oprávněnou disponovat prostředky na účtu. Ze sdělení je dále patrné, že na uvedený účet byla v květnu 2020 připsána platba ve výši 20 000 Kč z účtu [číslo]. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 25. 4. 2022 soud zjistil, že dne 8. 2. 2022 byl terénní pracovník na cestě za žalovaným na jeho kontaktní adrese. Uvedenou listinu vyhotovila žalobkyně. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že smluvními stranami jsou společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník, přičemž jejím předmětem je postoupení pohledávek společností [právnická osoba] za dlužníky podle stavu ke dni 8. 11. 2022. Postoupení pohledávky z tvrzené smlouvy o úvěru bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba] písemně dopisem ze dne 16. 12. 2021, který byl dle předloženého podacího archu odeslán dne 17. 12. 2021. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 4. 2022, která byla dle podacího archu odeslána žalovanému doporučeně dne 11. 4. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 34 570 Kč s příslušenstvím, kdy tento dluh měl vyplývat ze smlouvy [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba] Žalovaný měl být vyzýván k úhradě dlužné částky i upomínkami právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 12. 1. 2022, 19. 7. 2020, 5. 8. 2020 a 16. 8. 2020, nicméně soudu z obsahu spisu není patrné, zda a případně kdy byly tyto výzvy žalovanému skutečně odeslány. 6. Z provedeného dokazování má tedy soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne 6. 5. 2020 částku 20 000 Kč. Soud nemá za prokázané, že by poskytnutí této částky žalovanému předcházelo uzavření smlouvy o úvěru, když předložené smlouvy nejsou podepsány žádnou ze smluvních stran. Pohledávku za žalovaným společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni, přičemž žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne ze dne 7. 4. 2022, který byl žalovanému zaslán doporučeně dne 11. 4. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 34 570 Kč s příslušenstvím, kdy tento dluh měl vyplývat z tvrzené smlouvy o úvěru uzavřené se společností [právnická osoba] 7. Podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není k účinnosti zpětvzetí vyžadován souhlas ostatních účastníků. 8. Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně vzala podáním ze dne 6. 11. 2022 svoji žalobu co do kapitalizovaného úroku v částce 4 750 Kč a smluvní pokuty v částce 9 800 Kč zpět, soud proto řízení v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s ust. § 96 o. s. ř. zastavil, a to aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto návrhu, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením prvního jednání ve věci. 9. Po právní stránce pak dále soud posuzoval žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. § 2395 a násl., ust. § 2991 a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). 10. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. V řízení bylo toliko prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 6. 5. 2020 částku 20 000 Kč a tato částka byla na účet žalovaného, který byl jediným majitelem a disponentem účtu, v květnu 2020 i připsána. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni s odkazem na ust. § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení je dána ujednáním smlouvy o postoupení pohledávek a oznámením této skutečnosti žalovanému. Ze shora uvedených důvodů tedy soud částečně vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč. 11. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení této částky. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky oznámením právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky, která byla žalovanému odeslána dne 17. 12. 2021 a v níž byla stanovena lhůta k úhradě 10 dnů po obdržení dopisu. Pokud tedy žalovaný nejpozději dne 3. 1. 2021 neplnil, dostal se následujícím dnem do prodlení, když výzva mu byla zaslána na adresu bydliště a je třeba mít ji ve smyslu ust. § 57