24 C 1/2021-298 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou podanou dne 31. 12. 2020 se žalobce domáhal jednak určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zákoníku práce, dále určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 8. 2020 podle § 52 písm. g) zákoníku práce a dále uložení povinnosti žalovanému nadále žalobce zaměstnávat a přidělovat mu práci. Žalobu odůvodnil tím, že pro žalovaného pracoval na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 19. 6. 2020 jako hlavní vedoucí, dne 21. 8. 2020 mu byly doručeny dvě výpovědi z pracovního poměru, jednak z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zákoníku práce a jednak z důvodu uvedeného v § 52 písm. g) zákoníku práce. Žalobce má za to, že obě výpovědi jsou neplatné. Pokud jde o výpověď z organizačních důvodů, výpověď nebyla projednána představenstvem a nerozhodl tedy o ní orgán k tomu určený. Výpověď z pracovního poměru totiž nelze považovat za běžnou činnost družstva a nepostačuje, aby o ní rozhodoval pouze předseda družstva. Výpověď není právním jednáním žalovaného, ale soukromou akcí podepsaného předsedy představenstva pana [příjmení] a místopředsedy pana [příjmení] Ani o organizační změně spočívající ve zrušení pracovní pozice žalobce nebylo rozhodnuto zákonným způsobem, protože představenstvo nebylo řádně svoláno dle § 67 stanov, tedy všem členům představenstva nebyla doručena písemná pozvánka alespoň 7 dní před konáním schůze. Žalobce dále namítá, že mu rozhodnutí o organizační změně nebylo nikdy doručeno. Záměr dát výpověď žalobci jako členovi odborové organizace byl sice odborové organizaci sdělen, avšak zaměstnavatel ani nevyčkal na názor odborů a ani se jím bez řádného odůvodnění neřídil. [příjmení] tak důkazní břemeno podle § 61 ZP. Další důvod neplatnosti výpovědi žalobce spatřuje v tom, že dne 14. 7. 2020 došlo k nové volbě představenstva, přičemž žalobce se vůči takové volbě vymezoval již předem a skutečným účelem výpovědí tak mohla být snaha zbavit se nepohodlného zaměstnance. Pokud jde o výpověď dle § 52 písm. g), vytčené důvody jsou liché. Neomluvené zameškání pracovní doby nepřichází v úvahu, když byla sjednána pružná pracovní doba a žalobce, jako nadřízený všech zaměstnanců, si pracovní dobu mohl určovat sám pouze s přihlédnutím k dodržení týdenní odpracované doby a vhodné přítomnosti k zajištění vzájemné spolupráce s podřízenými. Žalobce nebyl při sjednání pracovního poměru seznámen s žádným vnitřním předpisem upravujícím rozvržení pracovní doby. Pokud jde o důvod spočívající v nepravdivé evidenci pracovní doby, tento je nekonkrétní a nepřezkoumatelný z pohledu závažnosti, když není patrné, zda šlo o disproporce v řádu hodin či minut. Navíc v prvním týdnu pracovního poměru žalobci ještě nebyly náležitě zpřístupněny všechny agendy v počítačové evidenci a nebylo možné evidenci docházky řádně vést. Pokud jde o výtku, že žalobce řádně nevykonával své řídící a kontrolní pravomoci nad zaměstnanci, žalovaná pro žalobce nevytvořila řádné podmínky pro výkon práce z domova, nebyl mu poskytnut ani služební telefon ani notebook a ani mu nebyl zřízen dálkový přístup k počítačům žalovaného, nemohl tak reálně svou práci vykonávat. Pokud jde o výtku spočívající v nevymáhání pohledávek družstva, žalobce se v prvních dnech pracovního poměru teprve seznamoval s vnitřním provozem družstva, přičemž vymáhání pohledávek měli v náplni konkrétní podřízení, žalobce by tak mohl vykonávat nad jejich prací dohled, avšak v době mezi nástupem a prvním dnem nepřítomnosti řada pracovníků čerpala dovolenou a nebylo tak možné se veškerou problematikou řádně seznámit a učinit případně náležitá opatření. Navíc splatnost pohledávek nastala již v době před nástupem žalobce do pracovního poměru a bylo možné očekávat, že jejich vymáhání probíhá standardním způsobem. Pokud jde o výtku ohledně smlouvy s I. P. trust, a. s., žalobce se v prvních dnech s vnitřním provozem družstva teprve seznamoval, a pokud by práci vykonával déle, než do 13. 7. 2020, určitě by se tímto problémem zabýval. Ohledně výtky spočívající v neseznámení pracovníků s novelou zákoníku práce, podstatná část změn zákoníku práce nabyla účinnosti až od 1. 1. 2021, a tak na seznámení zbývalo ještě dost času, v části, která nabyla účinnosti k 30. 7. 2020, byl žalobce připraven k pohovoru s vedoucími úseků, avšak posledním reálným dnem výkonu jeho práce byl 13. 7. 2020. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal s tím, že žaloba není důvodná. Pokud jde o výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tato splňuje veškeré formální i materiální podmínky platnosti, byla učiněna v písemné formě osobami oprávněnými zastupovat žalovaného, obsahuje jednoznačně vymezený důvod a byla žalobci řádně doručena. Navazovala na organizační změnu, o které rozhodlo představenstvo, v důsledku které odpadla potřeba práce žalobce a ten se stal nadbytečným. Podle žalovaného u něj nepůsobí odborová organizace, jejíž funkcionáři by požívali zvýšené ochrany podle § 61 odst. 4 zákoníku práce, protože odborová organizace, jejímž byl žalobce předsedou výboru, nikdy nevyvíjela činnost k ochraně zájmů zaměstnanců a její založení bylo účelové a motivované ryze osobním prospěchem žalobce. Přesto žalovaný požádal tuto organizaci o předchozí souhlas s výpovědí žalobce dle § 61 odst. 2 zák. práce. Odborová organizace souhlas odmítla udělit, výpověď je však platná, protože po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával. Pracovní místo žalobce bylo zřízeno účelově rozhodnutím představenstva ze dne 18. 6. 2020, pozice hlavního vedoucího nebyla nikdy v organizační struktuře družstva. Pokud jde o výpověď dle § 52 písm. g) zák. práce, formální podmínky výpovědi byly splněny, žalobce vytýkaná jednání nerozporuje, pouze uvádí okolnosti, které mu údajně bránily pracovní povinnosti řádně vykonávat. 3. Z judikatury NS ČR (viz např. rozhodnutí 21 Cdo 2098/2004) vyplývá, že je třeba v případě uplatnění více výpovědních důvodů zkoumat každý zvlášť a samostatně, a pokud pracovní poměr skončí na základě jednoho z nich, stávají se ostatní uplatněné důvody obsolentními. V souladu s tímto závěrem a rovněž se zásadou procesní ekonomie se soud nejprve zabýval platností výpovědi podle § 52 písm. c) zák. práce a k tomu prováděl i důkazy. 4. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. 5. Z pracovní smlouvy ze dne 18. 6. 2020 vyplývá, že žalobce pracoval pro žalovaného na pozici hlavní vedoucí od 19. 6. 2020, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Z pracovní smlouvy dále vyplývá, že žalobce, jako hlavní vedoucí měl být nadřízeným všem zaměstnancům družstva a mezi jeho povinnosti patřilo zejména: a) řídit a kontrolovat činnost podřízených zaměstnanců b) vystupovat v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnancům c) účastnit se dle potřeby členských schůzí samospráv/schůzí volebních obvodů d) koordinovat vzájemné činnosti úseků družstva e) zastupovat družstvo v řízeních před orgány veřejné moci f) zajistit seznámení zaměstnanců s předpisy platnými pro jimi vykonávané práce g) zajistit řádné a včasné plnění závazků družstva a vymáhání jeho pohledávek h) dohlížet na řádné a včasné sestavení účetní závěrky a podání daňových tvrzení i) zajistit aktuálnost a souladnost vnitřních norem zaměstnavatele. 6. Pracovní smlouva je za žalovaného podepsána předsedou představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedkyní představenstva [jméno] [příjmení]. 7. Dopisem ze dne 10. 8. 2020 dal žalovaný žalobci výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení povinností vyplývající z právních předpisů, z pracovní smlouvy a interních předpisů zaměstnavatele, vztahujících se k jím vykonávané práci. Výpověď obsahuje popis konkrétních porušení pracovních povinností žalobce pod body 1) až 6). Výpověď obsahuje podpisy předsedy představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedy Mgr. [jméno] [příjmení]. 8. Dopisem ze dne 10. 8. 2020 dal žalovaný žalobci výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce s tím, že na základě rozhodnutí žalovaného o organizační změně bylo ve formě rozhodnutí zaměstnavatele o reorganizaci za účelem zvýšení efektivnosti práce zrušeno pracovní místi„ hlavní vedoucí“, a to ke dni 30. 9. 2020; v souvislosti s tímto rozhodnutím se stala práce žalobce pro žalovaného nepotřebnou. Výpověď obsahuje podpisy předsedy představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedy Mgr. [jméno] [příjmení]. 9. Mezi účastníky bylo nesporné, že obě výpovědi byly žalobci řádně doručeny, jednak osobně a jednak prostřednictvím datové schránky. 10. Dopisem ze dne 25. 8. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání. 11. Z čl. 64 odst. 1 Stanov žalovaného ve znění ke dni 17. 5. 2016 vyplývá, že statutárním orgánem žalovaného je představenstvo, které rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. 12. Z čl. 64 odst. 2 Stanov žalovaného vyplývá, že představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech; jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místop