25 C 119/2022-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 4 675,49 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že spol. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala do [datum] vrátit částku 7 393 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kde se žalovaná registrovala, požádala o poskytnutí úvěru a odsouhlasila text smlouvy o poskytnutí úvěru. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, když zaplatila pouze 3 500 Kč. V souladu s ujednáním stran vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná přes výzvu žalobkyně nezaplatila na jistině částku 3 893 Kč, smluvní pokutu ve výši 782,49 Kč vyčíslenou za období od [datum] do [datum] a dále paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč (poplatky za odeslání písemné upomínky po 50 Kč) a žalobkyní vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili, žalovaná bez omluvy a žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Spol. [právnická osoba] vyhotovila dne [datum] a [datum] koncept smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalované jako klientovi částku v celkové výši 6 000 Kč s tím, že žalovaná vrátí poskytnutou částku do [datum] spolu s úrokem ve výši 1 393 Kč [právnická osoba] převedla na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] částku 4 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč. Přípisem ze dne [datum] [právnická osoba] vyzvala žalovanou k okamžité úhradě mimo jiné částky 6 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 3 500 Kč. Přípisem ze dne [datum] [právnická osoba] vyrozuměla žalovanou o tom, že postoupila svoji pohledávku žalobkyni. Přes další výzvu k úhradě žalovaná ničeho nezaplatila. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč, přičemž žalovaná připsáním této částky na svůj bankovní účet získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu dopisem doručeným jí dne [datum] (§ 573 občanského zákoníku) a byla tak povinna uhradit uvedenou částku nejpozději do [datum] (§ 1958 odst. 2, § 1959 písm. e/ občanského zákoníku). Žalovaná zaplatila pouze částku 3 500 Kč. Protože je žalovaná od [datum] v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla jí rovněž povinnost podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka vůči žalované byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 6. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v rozsahu zaplacení částky 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl. 7. Ve zbylém rozsahu, tj. co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 782,49 Kč, poplatků za upomínky ve výši 150 Kč (v žalobě označeno jako„ kapitalizovaný úrok“), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] a od [datum] z částky 1 393 Kč) soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí peněžních prostředků a zejména že akceptovala návrh smlouvy právního předchůdce žalobkyně, resp. že se tak zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve sjednané lhůtě a pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu a poplatky za upomínky. Žalobkyně pak neprokázala rovněž to, že v souvislosti s vymáháním dluhu vynaložila další požadované náklady. Soud byl připraven podle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení se tak sama připravila. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, přičemž poměr úspěchu ve věci obou účastníků byl srovnatelný. 9. Lhůtu k plnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.