10 C 84/2023-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 30. 1. 2023 domáhal toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovaným povinnost uhradit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 52 968 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaní byli členy bytového družstva žalobce a zároveň nájemci družstevního bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 29. 7. 2020, bytu [číslo] o velikosti 4 + 1 v 8. podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec]. Dne 24. 2. 2022 byli žalovaní vyloučení z členství v družstvu. Žalovaná částka představuje dluh na nájemném a službách za prosinec 2021 ve výši 5 300 Kč, za leden a únor 2022 ve výši 2 x 7 576 Kč, za měsíc srpen, září, listopad a prosinec 2022 ve výši 4 x 8 129 Kč. 2. Žalovaní k žalobě uvedli, že jsou si vědomi svého dluhu a jsou dluh schopni uhradit do 31. 5. 2023. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy zjistil následující skutkový stav. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobce a žalovaní uzavřeli uvedenou nájemní smlouvu na byt [číslo] o velikosti 4 + 1 v 8. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec]. Rozhodnutím ze dne 24. 2. 2022 byli žalovaní vyloučeni z členství v družstvu žalobce z důvodu opakovaného porušování stanov. Z předpisu plateb bylo zjištěno, že od 1. 9. 2021 činila výše plateb nájemného a služeb spojených s užíváním bytu 7 576 Kč měsíčně, a od 1. 5. 2022 činila tato výše 8 129 Kč měsíčně. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaní neuhradili platby na nájemném a službách v prosinci 2021 ve výši 5 300 Kč, v lednu a v únoru 2022 ve výši 2 x 7 576 Kč, v srpnu, září, listopadu a prosinci 2022 ve výši 4 x 8 129 Kč. Žalovaní dluh neuhradili ani přes upomínku ze dne 25. 10. 2022. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2201 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, dále jen o.z., když nájemní vztah vznikl po 1.1.2014. Podle ustanovení § 2201 uvedeného zákona se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2217 uvedeného zákona se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 6. Podle ustanovení § 2246 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 7. Podle ustanovení § 2247 odst.1) občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2) uvedeného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Dle odst. 3) způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (z.č. 67/2013 Sb.). Dle odst. 4) si strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 8. Po skončení nájemního vztahu soud užívání bytu žalovanými právně hodnotí podle § 2991 a násl. o.z., jako bezdůvodné obohacení ve výši smluveného nájmu a záloh. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně a proto jí ve výroku I rozsudku vyhověl. Žalovaní uzavřeli s žalobcem výše uvedenou smlouvu o nájmu bytu, tj. zavázali se hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve stanovené výši. Žalovaní neuhradili řádně výše uvedené platby v celkové výši 52 968 Kč za období prosinec 2021 ve výši 5 300 Kč, leden, únor 2022 ve výši 2 x 7 576 Kč a za období srpen, září, listopad a prosinec 2022 ve výši 4 x 8 129 Kč. 10. Podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na uvedené soud uložil žalovaným povinnost k plnění včetně příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení z dlužných plateb s ohledem na jejich splatnost, vždy od následujícího dne po jejich splatnosti. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Částka 12 948,50 Kč představuje zaplacený soudní poplatek v souladu se zákonem o soudních poplatcích ve výši 2 119 Kč, dále v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, dle § 7 odměnu právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právního zastoupení ve věci (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 3 220 Kč = 6 440 Kč, odměnu za předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř., která neobsahuje právní kvalifikaci, ve výši 1 610 Kč, DPH z odměny ve výši 1 690,50 Kč, dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 advokátního tarifu 3 režijní paušály po 300 Kč za 3 úkony právního zastoupení, DPH ve výši 189 Kč. 12. Protože byl žalobce v soudním řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovaným povinnost, aby zaplatili podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 14. Povinnost k plnění je uložena jako společná a nerozdílná podle § 1872 o.z. s tím, že do výše plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost k plnění druhému žalovanému.