112 C 16/2023-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 88 483 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytové jednotky [číslo] v 2. nadzemním podlaží o velikosti 3+1 s příslušenstvím na adrese [adresa žalované], a to za období červen 2022 a září 2022 až únor 2023, kde celkový dluh za toto období činil částku 93 236 Kč. Žalované však vznikl přeplatek zve vyúčtování služeb za rok 2021 v celkové výši 4 798 Kč, který žalobkyně započetla za služby za červen 2022. 2. Žalovaná se v podaném odporu bránila tím, že měsíce červen a září 2022 jsou již uhrazeny bývalým druhem žalované a dále požádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách, jelikož je samoživitelkou a je nyní bez příjmu. 3. Žalobkyně ještě před zahájením jednání vzala podáním ze dne 10. 10. 2023 žalobu co do částky 6 900 Kč, která byla uhrazena druhem žalované dne 11. 7. 2023, tedy po podání žaloby. Předmětem žaloby tak zůstává dlužný nájem za období září 2022 - únor 2023 s tím, že dluh za červen 2022 byl uhrazen zcela a za září 2022 byl snížen o 20 Kč. Soud řízení výrokem I. ve smyslu § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil. 4. Soud nařídil jednání na den 28. 11. 2023, ke kterému se žalovaná nedostavila. Žalobkyně byla přítomna a soud tak jednal v nepřítomnosti žalované a postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř., vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba [adresa]. Z nájemní smlouvy ze dne 25. 3. 2015 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou a s panem [jméno] [příjmení] smlouvu na nájem bytu [číslo] ve 2. nadzemním podlaží o velikosti 3+1 s příslušenstvím na adrese [adresa žalované]. Nájemné bylo nájemní smlouvou dohodnuto ve výši 4 700 Kč. Dodatkem ke smlouvě ze dne 14. 7. 2022 byla nájemní smlouva prodloužena na dobu určitou od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2024 s tím, že nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši 9 900 Kč s tím, že zálohy na služby jsou specifikovány evidenčním listem nájemníka. Evidenčním listem ze dne 1. 5. 2022 byly stanoveny předpisy záloh služeb platné od 1. 5. 2022 na částku 4 279 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 14 179 Kč a evidenčním listem ze dne 27. 10. 2022 byly stanoveny zálohy na služby s účinností od 1. 11. 2022 na částku 3 400 Kč, tedy měsíční platba měla odpovídat částce 13 300 Kč. Z přehledu dluhů a stejně i z vývoje předpisů a plateb je zřejmé, jak dluh vznikal a jak byl hrazen. 6. Z dalších, byť provedených, důkazů soud nevycházel, jelikož jich ke zjištění skutkového stavu nebylo třeba. 7. Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku 89/2012 Sb. (dále jen „obč.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Dle § 2246 odst.1 obč.z. věta první strany ujednají nájemné pevnou částkou. 9. Dle ustanovení § 2247 odst. 1 obč. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Dle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanový jiný právní předpis, kdy tímto je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 10. Dle § 1970 obč. z. je-li dlužník v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval v žalovaném období nájemní vztah, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně požadovala nájemné a zálohy na služby ve výši sjednané v souladu se smlouvou a shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku. Rovněž důvodným je požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně stejně tak zohlednila platbu spolunájemce učiněnou po zahájení řízení tak, že žalobní nárok vzala zčásti zpět. V řízení nebylo prokázáno, tvrzení žalované, že by bylo uhrazeno více (za celý měsíc září) a nepřítomná žalovaná o této skutečnosti nemohla být soudem ve smyslu § 118a odst. 3 poučena. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 032 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 422 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 438 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a jedné odměny ve výši 4 380 Kč, jak požadovala sama žalobkyně, a to včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 11. 2023 náhrada 690 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.. 13. Vzhledem k žádosti žalované týkající se umožnění splacení dluhu ve splátkách a s ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalované. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyně. Soud podotýká, že dluh žalované není příjmem, na níž by byla žalobkyně výlučně závislá. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalované dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.