118 C 14/2023-71 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 34 687 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce vzal podáním ze dne [datum] svou žalobu proti žalovanému částečně zpět do částky 5 181,71 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 3 181 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil dle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř., když žaloba byla vzata částečně zpět před prvním jednáním ve věci samé. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu. Žalovanému byla doručena do vlastních rukou dne [datum] žaloba a dne [datum] předvolání k jednání na den [datum]. Žalovaný se nedostavil k prvnímu konanému jednání bez důvodné a včasné omluvy, ač byl poučen o následcích takového nedostavení se a žalobce navrhl při tomto jednání vydání rozsudku pro zmeškání. Podle ust. § 153b odst. 1, odst. 3 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto sporu je zaplacení peněžité částky, povaha věci nevylučuje uzavření a schválení smíru, rozsudkem ukládajícím povinnost zaplatit finanční částku nedochází k jakýmkoli změnám v právních poměrech mezi účastníky a jak uvedeno shora jsou splněny i ostatní podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud touto formou rozhodl. Soud věc právně posoudil dle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Poněvadž je žalovaný i nadále v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení v dohodnuté výši. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci neúspěšný v poměrně nepatrné části, když zavinil částečné zastavení řízení. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 735 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovenými podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále odměnou advokáta ve výši 2 500 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a jedním režijním paušálem (za účast u jednání) ve výši 300 Kč stanoveným podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a náhradou za ztrátu času, který zástupce žalobce strávil na cestě ze sídla kanceláře k jednání u soudu a zpět, ve výši 200 Kč (100 Kč za každou započatou půlhodinu), a to podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dalším nákladem řízení žalobce je náhrada jízdních výdajů ve výši 332 Kč za použití osobního automobilu zástupcem žalobce na cestu k soudnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 50 km, a to dle § 157 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce; při ceně nafty 34,40 Kč za jeden litr vyplývající z § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb. a průměrné spotřebě použitého vozidla 5,2 litrů paliva na 100 km zjištěné z velkého technického průkazu tvoří náhrada za použité palivo částku 72 Kč. Další složkou cestovného je náhrada (sazba) za použití vozidla ve výši 5,20 Kč za každý ujetý kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce, tj. částka 260 Kč. Konečně mezi náklady řízení žalobce patří také 21% daň z přidané hodnoty počítaná z odměny, režijních paušálů, náhrady za ztrátu času a cestovného ve výši 1 077,70 Kč, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení ve výši 7 944,70 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků z prodlení a nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.