12 C 111/2023-58 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou ze dne [datum] doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 9 660 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 980 Kč (náklady spojené s upomínáním). Svůj nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta dne [datum] částka 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit sjednané poplatky ve výši 2 030 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti zjistila u žalovaného informace týkající se počtu členů domácnosti, příjem domácnosti a pravidelné měsíční výdaje. Dále žalovaného prověřil v příslušných registrech. Žalovaný žalobkyni potvrdil správnost svých identifikačních údajů a následně se jednoznačně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Smlouva následně byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Podpis smlouvy byl učiněn kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Žalovaný ničeho neuhradil a v souladu s ujednáním stran mu vznikla povinnost zaplatit jistinu, poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně za období od [datum] do [datum] ve výši 630 Kč. Žalobkyně dále požaduje účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky stanovené paušálně ve výši 980 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, jelikož se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili. 4. Z provedených listinných důkazů soud uzavřel toliko, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila návrh smlouvy o úvěru [číslo] podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému částku 7 000 s poplatkem 2 030 Kč při splacení do [datum]. To, že žalovaný smlouvu podepsal elektronicky, soud za prokázané nemá, když nelze prokázat, že právě žalovaný takovýto podpis z elektronického zařízení zaslal. Z přehledu bankovních transakcí žalobkyně soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána platba ve výši 7 000 Kč. Stejná skutečnost vyplývá i z potvrzení banky, když ze zprávy [anonymizováno] se podává, že žalovaný je majitelem uvedeného účtu, na který byla částka 7 000 Kč dne [datum] připsána. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Výzva byla dle podacího archu odeslána [datum]. 5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr a podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze zčásti. 6. Žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, neboť neprokázala, že to byl žalovaný, kdo smlouvu uvedeným kódem podepsal. Z předložených výpisů z účtu o provedených platbách na účet žalovaného žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že peněžní prostředky v celkové výši 7 000 Kč byly poskytnuty dne 20. 4 2022 žalovanému. Soud žalobě tak vyhověl pouze co do uvedené výše z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku Dohoda o splatnosti nebyla prokázána a k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván (prokazatelně) teprve výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], která byla předána k přepravě dne 30. 11 2022, se stanovenou třídenní lhůtou a při užití domněnky dojití (§ 573 o. z.). K prodlení žalovaného tak došlo až dne [datum] a od tohoto dne soud přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. 7. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání zbývající části svých tvrzení (uzavření smlouvy a vzniku nároku na sjednaný poplatek), ale žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. se tak sama připravila. K uplatněným nákladům spojených s uplatněním pohledávky soud uzavřel, že se nejedná o příslušenství ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a žalobkyní uplatněné náklady jsou tak součástí jistiny, které však nejsou žádným způsobem prokázány. Proto i tento nárok zamítl. 8. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku I. rozsudku žalobě zčásti vyhověl a výrokem II. ji ve zbývajícím rozsahu zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 720 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 640 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 11. Dle § 149 o. s. ř. soud rozhodl o platbě náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně. 12. Soud žalobkyni doměřil soudní poplatek (§ 12 zákona č. 549/1991 Sb.), když náklady spojené s uplatněním pohledávky nejsou příslušenstvím ve smyslu zákona (nejde o vztah mezi podnikateli) a jsou tedy součástí jistiny, žalobkyně je tak povinna doplatit soudní poplatek ve výši 400 Kč.