13 C 135/2022-44 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne [datum] ve znění opravy ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 008,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 218,58 Kč za období od [datum] do [datum] částkou 218,58 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 008,91 Kč od [datum] do zaplacení. V položce kapitalizovaného úroku v částce 12 264,81 Kč žalobkyně uplatnila kapitalizovaný smluvní úrok v částce 1 255,87 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 822,89 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 293,96 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 506,37 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 385,72 Kč za období od [datum] do [datum]. Dále uplatnila náklady na mimosoudní vymáhání 434 Kč a smluvní pokutu 938,60 Kč. 2. Náklady na mimosoudní vymáhání spočívaly ve 2 osobních návštěvách u žalované á 217 Kč Smluvní pokuta byla sjednána a je požadována ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 14 008,91 Kč od [datum] do [datum]. 3. Žalobkyně nárok odůvodnila tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] IČO [anonymizováno] [PSČ], sídlem [adresa] (dále též„ původní věřitel“ či„ EC“) uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek a na základě této smlouvy EC poskytla žalované v hotovosti částku 15 000 Kč, jejíž převzetí žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, tedy celkově zaplatit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč Poslední splátka měla být uhrazena [datum]. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, jelikož uhradila pouze částku 2 000 Kč, která byla započtena na jistinu v rozsahu 991,09 Kč a na příslušenství 1 008,91 Kč. Žalovaná se tak dostala nejpozději poslední den splatnosti dluhu do prodlení a původnímu věřiteli vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné částky za každý započatý den prodlení v souladu se 4. odstavcem smlouvy o úvěru. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což žalované oznámil dopisem ze dne [datum]. 4. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala z údajů poskytnutých žalovanou vyplněných v žádosti o úvěru, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů. Správnost údajů žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem a současně doložila i doklady, z kterých byly údaje ověřeny (pracovní smlouva, výplatní pásky). Příjem žalované byl dostačující, když disponibilní prostředky žalované činily po odečtení výdajů částku 3 360 Kč a i po odečtení sjednané výše splátky úvěru žalované zbývala částka cca 1 368 Kč. Žalovaná nebyl veden v insolvenčnímu rejstříku a EC tak posoudila s odbornou péči schopnost žalovaného splácet úvěr. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. K nařízenému jednání na den [datum] se žalobkyně s omluvou a žalovaná bez omluvy nedostavily. Soud postupoval v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala žalobkyni o úvěr ve výši 15 000 Kč, který by splácela měsíčními splátkami 1 992 Kč, přičemž uvedla, že je od [datum] zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], s měsíčním příjmem 8 720 Kč. Její výdaje na bydlení činí částku 1 500 Kč a osobní náklady 3 860 Kč. Bydlí u rodinných příslušníků a je svobodná bez vyživovací povinnosti. Příjmy doložila výplatními páskami a pracovní smlouvou. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná je byla od [datum] zaměstnaná jako pokladní na dobu neurčitou se sjednanou tříměsíční zkušební dobou a se mzdou ve výši 19 500 Kč při úvazku 32,5 hodin týdně. Z výplatní pásky za duben soud zjistil, že žalovaná odpracovala sedm dnů s čistou mzdou 7 351 Kč. Z nepříliš čitelné výplatní pásky za květen 2020 soud zjistil, že měsíční mzda žalované byla (pravděpodobně) 18 447 Kč, avšak s ohledem na srážky z důvodu dvou vedených exekucí jí bylo vyplaceno pouze 10 089 Kč. 9. Žalované byly prostřednictvím standardního formuláře poskytnuty předsmluvní informace o úvěru. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že EC se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalované poskytnuty v hotovosti dne [datum], což stvrdila svým podpisem. Tento úvěr měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 888 Kč tvořeným sjednaným úrokem ve výši 1 444 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasním poplatkem 2 700 Kč, celkem ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba (p.a.) u úvěru v délce 14 měsíců činí 15 %. Pro případ nesplácení (jakékoliv splátky) byly sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně do výši 500 Kč. 10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyhotovené skupinou [příjmení] a pořízeného z interního systému žalobkyně, na nějž je třeba nahlížet jako na součást tvrzení, vyplývá, že byly evidovány provedené cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne [datum] a [datum]. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky předchůdcem žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla původním věřitelem informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně byla vyzvána k úhradě dluhu. K úhradě byla vyzvána i upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Oznámení o postoupení a stejně tak i upomínky byly odeslány žalované doporučeně prostřednictvím České pošty (viz podací archy). 12. Soud další důkazy neprováděl, jelikož jich ke zjištění skutkového stavu nebylo třeba. Taktéž z některých provedených důkazů nevycházel, jelikož ani tyto již nebyly třeba ke zjištění skutkového stavu. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) ve znění pozdějších předpisů a dle zákona č. 257/2019 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni poskytnutí zápůjčky. 14. Po posouzení dle § 2390 a § 2392 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smluvní vztah uzavíraný mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně je třeba charakterizovat jako spotřebitelský úvěr. 15. Věřitel je před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel přitom zejména vychází z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr, ačkoliv existují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 16. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 17. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Soud skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu závěru ve věci samé: 19. Aktivní legitimace žalobkyně je dána oznámením o postoupení pohledávek původním věřitelem. 20. Soud se zaobíral otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost řádně a s odbornou péčí zkoumat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost žadatele a dospěl k závěru, že nikoliv. Předchůdce žalobkyně vycházel z ověřeného příjmu žalované ve výši 8 720 Kč, kterou ověřil jak z výplatních pásek, tak i z pracovní smlouvy. Z výplatní pásky je však zřejmé, že mzda žalované byla podstatně vyšší, avšak nebyla žalované vyplácena, jelikož jí ze mzdy byly prováděny exekuční srážky pro přednostní exekuci. 21. Pokud žalobkyně (její předchůdce) poskytla žalované úvěr v uvedené výši s vědomím, že tato řádně neplní předcházející závazky, na které jsou vedeny exekuce, nedostála povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí, jelikož není zřejmé, z jakého důvodu doufala v to, že právě jí poskytnutý úvěr bude hrazen žalovanou řádně. 22. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a žalobkyni lze přiznat pouze nárok na vrácení holého zůstatku zapůjčené jis