20 C 88/2023-71 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], domáhala plnění z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovaným sjednala revolvingový úvěr s rámcem 12 000 Kč, žalovaný celkem načerpal 24 990 Kč a celkem uhradil 14 520 Kč. Domáhala se 13 756 Kč, sestávajících z 12 000 Kč na jistině, 156 Kč na poplatcích, 600 Kč na nákladech vymáhání a 1 000 Kč na smluvní pokutě, současně příslušenství (1 678,95 Kč na kapitalizovaném obchodním úroku a dále běžícím v sazbě 11,75 % ročně z jistiny 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 498,19 Kč a dále běžícím z 13 756 Kč od [datum] do zaplacení v sazbě 15 % ročně). Žalobkyni bylo nutno jako obvykle vyzvat k doplnění tvrzení ohledně povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru. Podáními ze dne [datum] (č. l. 54) a [datum] (č. l. 64) doplnila návrh tak, že soud poučila vzorovým podáním o vybraných rozhodnutích vyšších soudů (kterými se však sama zjevně neřídí, viz dále), kterými odůvodňovala výlučné použití svého statistického modelu„ [příjmení]“, deklarovala lustraci databází [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR s tím, že když se do soudního řízení dostane pouze 1,5 % poskytnutých úvěrů, nelze po ní již požadovat více. Poskytla kalkulace [příjmení] k oběma úvěrům (viz dále v posouzení skutkového stavu), má za to, že částka 6 000 Kč byla omylem zapsána jako splátky jiným společnostem, ale ve skutečnosti se jedná o výdaje na domácnost. 2. Soud zjistil, že žalobkyně zvolila i v tomto případě model diskrétního uplatnění závazků žalovaného vícero souběžnými návrhy, když dne [datum] uplatnila (dokonce shodným právním zástupcem) nárok z jiného úvěru žalovaného, konkrétně z [datum] s jistinou 5 000 Kč, kterou měl žalovaný po jednom prodloužení splatnosti za poplatek 1 Kč a 495 Kč splatit v různě vysokých splátkách do 25 měsíců. Domáhala se 9 132 Kč, sestávajících z 4 999 Kč na jistině, 165 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 495 Kč za„ korunový odklad splatnosti“ (což soud považuje za záměrně matoucí ujednání, které je hrubě rozporné s dobrými mravy i v situaci, kdy je podle svého obsahu ujednání posoudí soud jako smluvní pokutu, zejména pokud takový poplatek účtuje i při splátkách, které ani 495 Kč nedosahují), 735 Kč na úrocích, 1 330 Kč na účelně vynaložených nákladech a 1 408 Kč na smluvních pokutách. 3. Soud tato řízení spojil usnesením ze dne [datum] (č. l. 47) ke společnému projednání a rozhodnutí. 4. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem, dále i na č. l. 64, a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil a bylo mu doručeno výhradně náhradním způsobem, obálka byla po uplynutí úložní doby vrácena soudu pro nemožnost vhozu do domovní schránky. Soud po něm (marně) pátral, obeslal jej informativně i na emailovou adresu dle smlouvy a do datové schránky, kterou má žalovaný ke své živnosti ([příjmení] xqemux2), žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Žalovaný je však žalován jako nepodnikající fyzická osoba a v takovém případě je třeba mít na paměti, že pokud je řízení vedeno proti žalovanému v postavení fyzické osoby (nepodnikající), doručovací adresou v takovém řízení je i nadále adresa trvalého pobytu dle registru obyvatel (srov. stanovisko Ústavního soudu ve sp. zn. Plsn [číslo], nebo usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 20 Cdo 3887/2017) ! Řešením je tak zřízení i druhé datové schránky, či výslovná úprava doručovací adresy jak shora. 6. Do té doby lze obecně konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 7. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům: 8. Dle registru obyvatel č. l. 9 a 48 má žalovaný stávající trvalé bydliště od června 2020, má vyživovací povinnost k dceři, narozené v roce 2021. Dle živnostenského rejstříku č. l. 38 od [datum] žalovaný podniká ve stavebnictví ([IČO]). Dle protokolu č. l. 39 před zdejším opatrovnickým soudem dne [datum] uvedl, že v [anonymizováno] ulici bydlí v rodinném domku v pronájmu a hradí i s energiemi 8 800 Kč měsíčně, i když je zatím neobyvatelný, je v rekonstrukci a tak má zatím minimální spotřebu. 9. Pokud se týká staršího úvěru (vedoucí spisová značka), pak platí následující: Vyjádřením č. l. 21 žalobkyně prokázala, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ke dni [datum] zohlednila, že je svobodný, bydlí v podnájmu, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán s příjmem 23 000 Kč, partner má příjem 8 000 Kč, splácí dle svého vyjádření jiným společnostem 6 000 Kč, prošel lustrací v NRKI (2x?), [příjmení], [příjmení], ISIR a dalších. Žalobkyně předložila vysvětlení své metodiky„ [příjmení]“ pro soudy na č. l. 22. 10. Soud si vyžádal výpis CNCB (NRKI), dle něj (č. l. 45) žalovaný čerpal pouze dva předmětné úvěry. První úvěr je i zde veden jako„ kreditní karta splátková“. Žalobkyně předložila úvěrovou zprávu (č. l. 58), pravděpodobně obsahující data z registru [příjmení]. Jako kontaktní – dodatečnou adresu zde sama uvádí [ulice a číslo] v [obec]. Figuruje zde bankovní úvěr z [datum], kde v prosinci činil zůstatek 41 700 Kč a měsíční splátka činila 1 822 Kč. Tento úvěr byl předčasně ukončen v lednu 2022, není vyloučeno, že předčasným doplacením, nicméně právě v lednu 2022 žalovaný čerpal další bankovní úvěr, s jistinou 59 223 Kč a splátkou 3 057 Kč měsíčně. Není tak vyloučeno, že se jedná o konsolidační úvěr k předchozímu. I tento úvěr byl předčasně ukončen v dubnu 2022, není vyloučeno, že předčasným doplacením, nicméně právě v dubnu 2022 žalovaný čerpal další bankovní úvěr, s jistinou 156 402 Kč a splátkou 5 525 Kč měsíčně. Není tak vyloučeno, že se opět jedná o konsolidační úvěr k předc