25 C 134/2023-75 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 504 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou dne [datum] uzavřela prostřednictvím webových stránek [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 660 Kč, přičemž úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou a celý dluh z úvěru byl zesplatněn ke dni [datum]. Dluh žalované sestává z neuhrazené jistiny ve výši 19 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatku za espres výplatu v částce 199 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v částce 1 980 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v částce 1 030 Kč a smluvní pokuty v částce 1 500 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z listiny„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a listiny označené„ úvěrová smlouva“ bylo zjištěno, že žalobkyně na základě kopie občanského průkazu žalované dne [datum] vyhotovila návrh smlouvy, podle které měl být žalované jako klientovi poskytnut úvěr v částce 20 000 Kč za poplatek ve výši 660 Kč a úrok ve výši 49,2 % ročně. Z výstupu z informačního systému žalobkyně vyplývá, že žalobkyně vygenerovala SMS kód k podpisu návrhu smlouvy. 6. Z listiny„ opis výpisu proplacení smlouvy“ a potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalobkyně eviduje na dluh žalované úhradu ze dne [datum] ve výši 1 Kč. 8. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky z úvěru a výzvou ke splacení úvěru ze dne [datum] odeslanou dne [datum] (podací arch) ji vyzvala ke splacení celého úvěru ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalované přípis, kterým ji vyzvala k úhradě dluhu ve výši 28 504 Kč ve lhůtě do 30 dnů od sepsání dopisu. 10. Z dalších provedených listinných důkazů, tj. potvrzení žalobkyně o tom, že provedla ověření bonity klienta, úvěrové zprávy a sazebníku poplatků soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 11. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet žalované částku 20 000 Kč, přičemž žalovaná nevrátila částku 19 999 Kč, přestože byla žalobkyní vyzvána k úhradě dopisem ze dne [datum]. 12. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, přičemž žalovaná připsáním uvedené částky na její bankovní účet získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaná nezaplatila částku 19 999 Kč, přestože byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku), vznikla jí podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, že na příslušných internetových stránkách vyplnila požadované údaje a zejména že akceptovala návrh smlouvy o úvěru, resp. že se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok a poplatky ve sjednaných splátkách. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně kromě uvedeného řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalované úvěr splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zejména porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalované, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnost a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se tak sama připravila. 14. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 19 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 70 % (žalovaná z 30 %), náleží jí proto právo na náhradu 40 % svých nákladů řízení (70 - 30), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 141 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 252 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činily 2 593 Kč, z čehož 40 % představuje 1 037,2 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 16. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.