25 C 193/2023-46 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 14 243 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 665 Kč (náklady spojené s upomínáním). Tvrdila, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku spolu vrátit a zaplatit sjednané poplatky. Splatnost úvěru nastala dne [datum], když žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru a odsouhlasila návrh smlouvy o úvěru. Žalovaná ničeho neuhradila a v souladu s ujednáním stran jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Žalobou požadovaná částka představovala dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 900 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 220 Kč, poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 58 Kč a smluvní pokutu ve výši 900 Kč vyčíslenou za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním. 5. Z konceptu smlouvy o spotřebitelském úvěru a kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila na základě údajů uvedených v občanském průkazu žalované koncept smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalované jako klientovi částku 10 000 Kč za poplatek ve výši 2 900 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum]. Žalovaná se dále měla zavázat uhradit cenu služby„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně, služby„ Presto“ ve výši 165 Kč a za informační SMS servis cenu ve výši 29 Kč měsíčně. 6. Žalobkyně dne [datum] převedla částku 10 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaná (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení [právnická osoba]). 7. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě do tří dnů uhradila dlužnou částku ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Přípis byl odeslán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum], jak je zřejmé z podacího lístku. 8. Z dalších provedených důkazů, a to listiny„ identifikované příjmy“, výpisu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti, souhlasu se zpracováním osobních údajů, popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru a autorizace ověření totožnosti soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná uvedenou částku nevrátila, přestože byla vyzvána přípisem odeslaným dne [datum], aby dluh uhradila ve lhůtě do tří dnů. 10. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná připsáním této částky na její bankovní účet získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů dopisem doručeným jí dne [datum] (§ 573 občanského zákoníku) a byla tak povinna uhradit uvedenou částku nejpozději do [datum] (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Počínaje následujícím dnem je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a vznikla jí povinnost podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru a zejména že akceptovala návrh smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu, resp. že se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu poplatky nejpozději do [datum] a pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu a náklady spojené s upomínáním. Kromě uvedeného pak žalobkyně neprokázala, že v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudila schopnost žalované úvěr splatit, a to mimo jiné porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalované, které náležitě ověřila, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se tak sama připravila. 12. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 67 % (žalovaná z 33 %) a má proto právo na náhradu 34 % svých nákladů řízení (67 - 33), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 252 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činily 2 252 Kč, z čehož 34 % představuje 766 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 14. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.