25 C 326/2022-67 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 244 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela prostřednictvím webových stránek [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 495 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. do [datum]. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil a je dále povinen uhradit náklady v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 200 Kč a mluvní pokutu ve výši 450 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z listiny„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a listiny označené„ úvěrová smlouva“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila návrh smlouvy, podle které měl být žalovanému jako klientovi poskytnut úvěr v částce 15 000 Kč za poplatek ve výši 495 Kč. Z výstupu z informačního systému žalobkyně vyplývá, že žalobkyně vygenerovala SMS kód k podpisu návrhu smlouvy. 6. Z listiny„ opis výpisu proplacení smlouvy“ a výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. Majitelem tohoto bankovního účtu byl žalovaný, jak soud zjistil ze sdělení spol. [právnická osoba] 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému přípis, kterým jej vyzvala k úhradě dluhu ve výši 16 244 ve lhůtě do 30 dnů od sepsání dopisu. 8. Z dalších provedených listinných důkazů, tj. potvrzení žalobkyně o tom, že provedla ověření bonity klienta, úvěrové zprávy, sazebníku poplatků a výpisu čerpání, splátek a úhrad, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet žalovaného částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný tuto částku nevrátil, přestože byl žalobkyní vyzván k úhradě ve lhůtě do [datum]. 10. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku mu vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno zejména, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, že na příslušných internetových stránkách vyplnil požadované údaje a že akceptoval návrh smlouvy o úvěru, resp. že se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky ve lhůtě do [datum]. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně kromě uvedeného řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalovaného úvěr splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zejména porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalovaného, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnost a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se tak sama připravila. 11. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch jen z nepatrné části a soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně činí 2 252 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 252 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.