25 C 364/2022-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 864 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 14 500 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 477 Kč do [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil a byl dále povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, tj. za období od [datum] do [datum] v částce 4 887 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z listiny označené„ smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila návrh smlouvy, podle které měla být žalovanému jako klientovi poskytnuta zápůjčka v částce 14 500 Kč za poplatek ve výši 4 477 Kč. 6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 14 500 Kč. Majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaný, jak soud zjistil ze sdělení spol. [právnická osoba] 7. Z upomínek a výzev k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a podacího archu bylo zjištěno, žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 8. Z dalšího provedeného listinného důkazu, tj. všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne [datum] převedla na bankovní účet žalovaného částku 14 500 Kč. Žalovaný tuto částku nevrátil, přestože byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě výzvou ze dne [datum]. 10. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 14 500 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum]. Žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku mu vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno zejména, že žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky, že na příslušných internetových stránkách vyplnil požadované údaje a že odsouhlasil znění smlouvy o zápůjčce, resp. že se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem a pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalobkyně dále řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalovaného zápůjčku splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zejména porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalovaného, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnost a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se tak sama připravila. 11. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 14 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve sporu úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 60 % (žalovaný z 40 %), náleží jí proto právo na náhradu 20 % svých nákladů řízení (60 - 40), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 955 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činily 2 155 Kč, z čehož 20 % představuje 431 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.