20 C 157/2024-60 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , tel. číslo, pro jistinu , částka, , sjednaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, Žalovaná měla hradit 21 měsíčních splátek, uhradila pouze , částka, . Domáhala se , částka, na jistině, , částka, na poplatku, úroku z prodlení , částka, a dále v sazbě 15 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení, obchodního úroku , částka, a dále v sazbě 23,19 % z jistiny od , datum, do zaplacení (omezení dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., dále jen „ZSÚ“, tento advokát již několik let ostentativně ignoruje bez ohledu na počet doměřených soudních poplatků za návrh, v němž nelze vydat požadovaný platební rozkaz).2. Podáním ze dne , datum, (č. l. 52) vzala žalobkyně po výzvě a upozornění soudu žalobu částečně zpět v rozsahu jak I. výroku shora s tím, že se i nadále domnívá, že původní věřitel řádně splnil povinnost dle § 86 ZSÚ, když prověřil bonitu žalované tak, že od ní získal údaje o osobních a majetkových poměrech dle zákaznické karty, prověřil žalovanou předložené doklady, a vycházeje ze zákonné i smluvní povinnosti žalované uvádět pravdivé skutečnosti, zápůjčku poskytl.3. Připomenula soudu, že uvedením nepravdivých údajů by se spotřebitel mohl dopustit trestného činu. Soud na tomto místě nemůže nepřipomenout, že to obdobně platí pro věřitele i jeho právního zástupce, pokud se týká trestného činu lichvy, případně pro původního věřitele, pokud se týká správního deliktu dle § 122 ZSÚ či § 248 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku, pokud se týká systematického nedodržování schváleného postupu zkoumání úvěruschopnosti. Soud zde však není od toho, aby se „zalekl“ případných důsledků jednání stran pro strany samotné, ale aby posoudil skutečnosti, prokazované účastníky řízení, případně skutečnosti, které je povinen zkoumat z úřední povinnosti. Z databáze rozhodnutí České národní banky (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/pravomocna-rozhodnuti-cnb-v-rizenich-zahajenych-po-datu-, datum, /) vyplývá, že to jsou velmi často v prvé řadě věřitelé, kdo na trh se spotřebitelskými úmysly vstupují s protizákonnými úmysly. Pokud má tedy věřitel v úmyslu podávat trestní oznámení, nechť tak učiní – na průběh a obsah tohoto řízení to samo o sobě nemá vliv. Z vyjádření spotřebitelů vůči soudu ostatně vyplývá, že právě hrozbou trestního stíhání jsou ze strany věřitelů a inkasních agentur často přesvědčování k přednostním úhradám pohledávek, když věřitel získal na zákaznickou kartu se spornými údaji podpis spotřebitele a tyto zákaznické karty přitom zpravidla vyplňuje zprostředkovatel úvěru, v jehož zájmu je rovněž sjednání úvěru. Stejně tak nemá na průběh posouzení splnění povinnosti věřitele ve smyslu § 86 ZSÚ. aktivita spotřebitele, neboť se jedná o veřejnoprávní povinnost a soud je povinen k jejímu splnění přihlížet z moci úřední, bez ohledu na ojedinělá rozhodnutí soudů. Práva na ochranu spotřebitele jsou všeobecně platnou výjimkou z obecné úpravy právních jednání (která zahrnují především dřívější „obchodní“ závazky), nikoliv benefitem pro procesně aktivní spotřebitele.4. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.5. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby v požadovaném rozsahu I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl a řízení v tomto rozsahu zastavil. Výslovné absence vážného důvodu nesouhlasu žalované s tímto postupem nebylo třeba, neboť nedošlo k zahájení jednání čtením žaloby u (ne-)nařízeného jednání (§ 96 odst. 4 tamtéž).6. Ohledně zbylé části předmětu řízení soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno do vlastních rukou dne , datum, , k návrhu se nevyjádřila. Jejího vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí. Tvrzení právního zástupce v tom smyslu, že nesplnění povinnosti dle § 86 ZSÚ způsobuje toliko relativní neplatnost ujednání (č. l. 53), je naprosto zcestné, pomíjí převažující výklad ustanovení § 87 ZSÚ a především četnou judikaturu SDEU a zjevně slouží toliko k matení spotřebitelů, kteří se vzdají práva na projednání nároku před soudem (které věřitelé a inkasní agentury líčí spotřebitelům v neblahém světle a lecky i výhrůžkami trestním postihem). Neustále předkládaný rozsudek Krajského soudu v , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, soud považuje za exces, kterých lze nepochybně dohledat více, a s rozsahem nezbytného zkoumání poměrů spotřebitele v neztotožňuje. Stejně tak se v žádném případě neztotožňuje se závěrem, že RPSN 68,70 % nepředstavuje ujednání v hrubém rozporu s dobrými mravy.7. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele na č. l. 31. Zákaznickou kartou č. l. 26 je prokázáno, že věřitel si byl vědom, že žalovaná má příjem z nekvalifikované profese , částka, , v domácnosti má být další příjem , částka, a výdaje pouhých , částka, , splátky žádné. Je tedy zjevné, že byl opět použit zprostředkovatelský „trik příjmem dalšího člena domácnosti“, aniž by nositel takového příjmu kdekoliv figuroval, jako ručitel, natož jako spoludlužník. Žalovaná měla mít učňovské vzdělání, být svobodná, žít s rodiči, mít dvě vyživovací povinnosti, bankovní účet a nevlastnit automobil. Zda něco z toho bylo skutečně ověřeno (údajně dvěma výplatními páskami, které však žalobkyně nekomentovala ani v doplňujícím podání, natož aby je doložila), žalobkyně neprokazuje a žalovaná bohužel soudu rovněž žádnou součinnost neposkytla. Soud tak nemůže vyloučit, zda jí závazek s absolutně neplatnými parametry nebyl vnucen v tísni apod. Příjem ve výši , částka, z pracovní činnosti v roce 2020 se jeví krajně nepravděpodobným, mnohem pravděpodobnějším je čerpání sociální dávky. Smlouvou č. l. 27 je prokázáno, že původní věřitelka se snažila, aby žalovaná zaplatila za poskytnutých , částka, 21 měsíčních splátek, jejich výši již ani neuvádí, stejně jako neuvádí RPSN (spíše však budou obsahem strany 2, kterou žalobkyně nedopatřením nepředložila a předložila 2x stranu 1). Měla však celkem uhradit jen obtížně pochopitelnou částku , částka, , tedy zřejmě po , částka, . Za úrok vydává částku , částka, , za poplatek za zpracování úvěru vydává částku , částka, (předtištěná, neměnná) a za komfortní a flexibilní splácení vydává částku , částka, . Je přiložena listina o přistoupení k pojištění (č. l. 29), žalovaná tedy zřejmě měla hradit ještě vyšší splátku. Výpisem č. l. 30 žalobkyně deklaruje, že žalovaná zaplatila celkem , částka, , ani jednou pochopitelně neuhradila naráz celou sjednanou splátku. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 33) vypracování i zaslání (č. l. 35) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. žalované. Jelikož je však odeslána na adresu odlišnou od smluvní dokumentace, není prokázáno, že se tak stalo do dispoziční sféry žalované. Nadto se výzvou domáhal zaplacení , částka, , což nepředstavuje účelný pokus o prevenci soudního řízení. Podle soudu to naopak představuje pokus o lichvu, přinejmenším ve smyslu občanskoprávním (§ 1796 o. z.).8. Dle přehledu řízení žalované (č. l. 39) tato pochází z neúplné rodiny, v roce 2005 vystupovala v řízení o na zrušení i zvýšení výživného, v roce 2017 již sama figurovala jako (nezletilá) matka nezletilého dítěte. Dle databáze ARAD činila základní bankovní sazba pro spotřebitelské úvěry říjnu 2020 7,87 % ročně (č. l. 41). Dle kalkulace soudu odpovídá celkové navýšení úvěru pro žalovanou sazbě 104,5 % ročně pro případ anuitní splátky. Žalobkyně ani v tomto tvrzení netvrdí (stejně jako v desítkách předchozích, projednaných senátem 20C zdejšího soudu), že by původní věřitelka lustrovala databázi typu SOLUS, NRKI či BRKI. A to přesto, že do NRKI své údaje zádává! Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti (pokud