CS · EN DE FR brzy

20 C 236/2024-66 — Okresní soud v Teplicích

ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2024:20.C.236.2024.1
Datum: 2024-11-27
Předmět: zaplacení 70 957,64 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10b z. č. 133/2000 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 1970
["lichva""smlouva o úvěru""podvod"]
O co šlo: zaplacení 70 957,64 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10b z. č. 133/2000 )
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, , sjednané mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., s jistinou , částka, . Tu se žalovaný zavázal splácet 18 měsíčními splátkami po , částka, (celkem měl tedy uhradit , částka, !), což přirozeně nečinil a úvěr byl dne , datum, učiněn splatným. Domáhala se , částka, na jistině, , částka, na smluvní pokutě, úroků 29,7 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení. Skutečnost, že takový nárok je v rozporu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. právní zástupce žalobkyně dlouhodobě nijak nereflektuje a soud pro neúčelnost již tuto žalobkyni ani neupozorňuje, neboť jde zjevně o jeho vědomé rozhodnutí. Dále se domáhala úroku z prodlení z jistiny , částka, od , datum, do zaplacení. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že žalovaný předložil doklady k příjmům a výdajům a byly ověřeny registry, zejména SOLUS, NRKI a ISIR. Takové listiny však nikdy nepředložila (a nepředkládá je ani původní věřitel, který si v uplynulých letech pohledávky uplatňoval vlastním jménem, předkládajíc interní dokumenty s „CBS“ skóre, které byly prakticky vždy konfrontací s úvěrovými registry a stavem CEE jako zjevný padělek).2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Jeho vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, neboť doručující orgán (, právnická osoba, .) nenalezl označenou domovní schránku.3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes , částka, za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně.4. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala CEE, SOLUS, ISIR, NRKI nebylo ničím prokazováno. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto absurdně vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti - lze-li vůbec hovořit o úvěruschopnosti při placení obscénně nadměrného příslušenství. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Takto soud opatřil aktuální výpis registrů NRKI a BRKI a z nich vyplynulo, že věřitel lustraci NRKI buď nečinil, nebo její extrémně znepokojivý obsah ignoroval (což soud nepřekvapuje, neboť obdobnou skladbu úvěrů již viděl u vyšších desítek spotřebitelů z NRKI či v insolvenčních řízeních).5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 34, byly předloženy i další důkazy. Z přehledu řízení žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 52) vyplynulo, že v roce 2023 čelil exekuci a soud si proto vyžádal výpis stavu z Centrální evidence exekucí („CEE“).6. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala SOLUS či NRKI nebylo ničím prokazováno. Listiny, které tato původní věřitelka obvykle předkládá, jsou ryze interním výstupem, který nemůže nahradit výpis od třetí strany. CBS skóre je nástrojem třetí strany a nenahrazuje povinnost věřitele. Ostatně jde o společnost, která rovněž byla od České národní banky postižena sankcí (, částka, ) za porušování povinností věřitele při poskytování těchto úvěrů (v letech 2019 až 2020, ovšem s právní mocí rozhodnutí až v dubnu 2024). Rozhodnutí je veřejně dostupné pod sp. zn. S-Sp-2021/00214/CNB/573.7. Žalobkyně toliko předložila zákaznickou kartu (č. l. 27), dle níž počítala s příjmem žalovaného , částka, měsíčně z pracovního poměru u , jméno FO, , a. s., s výdaji jen , částka, (zjevně ve výši životního minima a na bydlení pouhých , částka, ), s nulovými finančními závazky, což věřitele usvědčuje ze lživých tvrzení o lustraci NRKI. Přitom má bydlet u rodičů.8. Takto soud opatřil aktuální výpis registru BRKI (CBCB)/NRKI (CNCB) na č. l. 55 a z něj vyplývá, že žalovaný krátce před čerpáním předmětného úvěru sjednal úvěr s , právnická osoba, ., s jistinou , částka, , s, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., s jistinou , částka, , dva s , právnická osoba, , s jistinami , částka, a , částka, , s , právnická osoba, ., s jistinou , částka, . Takový způsob hospodaření svědčí o nepoctivém úmyslu dlužníka, případně o jeho finanční tísni a neudržitelnosti a financování předchozích úvěrů následnými, což je pro českou trestní i civilní justici zjevně podceňovaný fenomén. V každém případě však již údaji z těchto registrů byl v

Citovaná ustanovení

§ 10b (133/2000 Sb.)§ 122 (257/2016 Sb.)§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1970 (262/2006 Sb.)§ 87 (262/2006 Sb.)§ 218 (40/2009 Sb.)§ 1796 (89/2012 Sb.)§ 1932 (89/2012 Sb.)§ 2 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.