20 C 239/2024-67 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z „revolvingové“ úvěrové smlouvy ze dne , datum, , sjednané s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , p. l. c. (banka se sídlem na , Anonymizováno, ), dle které žalovaný dluží , částka, a úvěr se stal splatným dne , datum, . K povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr uvedla obecná tvrzení s tím, že zkoumala příjmy a výdaje, které odhadla dle životního minima (nikoliv tedy například dle rodičovského příspěvku, příspěvku na úhradu potřeb dítěte apod.). Dále měla zkoumat databáze ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Toto obecné tvrzení užívá žalobkyně ve vztahu ke všem postoupeným pohledávkám od různých věřitelů, což jej činí krajně nevěrohodným (a nikdy neprokazovaným) a nereaguje ani na dotazy soudu, zda „CRKI“ (která zřejmě neexistuje), ve skutečnosti značí BRKI či NRKI - ačkoliv je soudu stále více zřejmé, že jde pravděpodobně o úmyslný překlep, neboť tyto společnosti zjevně nepřihlíží ani k jedné z nich a tímto způsobem je zřejmě předcházeno následkům úmyslné mystifikace soudu advokátem.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Jeho vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, neboť doručující orgán (, právnická osoba, .) nenalezl označenou domovní schránku. Není vyloučeno, že žalovaný již žije v jiném soudním okrese, avšak žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a soud jeho aktuální bydliště nezjistil. Nemohlo tak ani dojít k jinému posouzení místní příslušnosti zdejšího soudu. Žalovaný dle registru NRKI čerpal mnoho úvěrových závazků od predátorských společností, pravděpodobně si je tedy své situace vědom a před následky se (k vlastní škodě) skrývá. Některé ze závazků žalovaného jsou již zdejším soudem projednávány (sp. zn. , spisová značka, , EPR 167219/2024, EPR 151059/2024), další zřejmě v nejbližší době budou. Senát 20 C již projednal věc sp. zn. , spisová značka, (, právnická osoba, ).3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes , částka, za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (a k tomu v řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně.4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 45, spojeným s předžalobní výzvou, v níž si právní zástupce neváhal říci o celkem , částka, a taková upomínka není účelná prevence soudního řízení, v němž může být přiznán pouze zlomek takového požadavku. Advokát se domáhá „nákladů právního zastoupení“ , částka, , odpovídající mimosmluvní odměně za tři úkony právní služby, ačkoliv takový nárok dosud nevznikl, nemohl vykonat více, než dva úkony a nadto je skutečným majitelem žalobkyně, tedy žádný takový nárok při „zastupování sebe sama“ mít nemůže.5. Úvěrovou smlouvou, která není viditelně podepsán, stránky nejsou číslovány a zřejmě jde o č. l. 24 až 40 mělo být sjednán úvěr s rámcem čerpání , částka, , ale prvním čerpáním jen , částka, , se zcela zjevně amorální úrokovou sazbou 149,949 % ročně/0,4026 % denně (RPSN 299,98 %). O revolving v pravém slova smyslu nejde, neboť , částka, je vypláceno po sjednání smlouvy (čerpání tedy dlužník neovlivní). Jakékoliv čerpání z limitu je navíc podmíněno souhlasem věřitele, tedy jde spíše o rámcovou úvěrovou smlouvu, nikoliv o revolvingový úvěr (který by ospravedlňoval relativně nejvyšší úrokovou sazbu, která se dlouhodobě u bank v ČR pohybuje okolo 25 % ročně). Úvěr má být na dobu jednoho roku, úroky se mají splácet průběžně, ani soud však nedohledal v jaké výši a za jakých podmínek. Kalkulace č. l. 41 je pro rozhodnutí soudu bez významu, stejně jako výpis údajů o dlužníkovi a úvěru (č. l. 43). Dle úvěrového výpisu žalovaný čerpal , částka, a zaplatil , částka, . Dle sdělení , právnická osoba, . (č. l. 53) je žalovaný vlastníkem účtu, kam byla jistina vyplácena.6. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala NRKI či BRKI nebylo ničím prokazováno. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Takto soud opatřil aktuální výpis registru NRKI (byť žádal o kombinovaný výpis i s BRKI) a na č. l. 56 získal přehled o dalších úvěrech žalovaného. Kromě úvěrů pozdějších, které pro posouzení nároku v