25 C 354/2023-53 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 49 809,97 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že spol. , Anonymizováno, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně vrátit v měsíčních splátkách ve výši 5 % z čerpané výše úvěru. Žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši 103 171 Kč, splátky však řádně nehradil, přičemž zaplatil celkem částku 56 500 Kč. Na základě odstoupení od úvěrové smlouvy ze strany právního předchůdce žalobkyně se úvěr stal v celé výši splatným ke dni , datum, . V souladu s ujednáním stran vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Pohledávka byla postoupena žalobkyni s účinky ke dni 17. 1 .2023 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nezaplatil na jistině částku 48 934,97 Kč, smluvní pokutu vyčíslenou za období od , datum, do , datum, ve výši 875 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 8 479,85 Kč (představující součet úroku vyčísleného za období od , datum, do , datum, ve výši 6 381,60 Kč, poplatků za pojištění schopnosti splácet ve výši 1 398,25 Kč a poplatků za odeslání upomínek v částce 700 Kč) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 480 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil na den , datum, jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.5. Z listiny „žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, “ a přípisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, požádal spol. , Anonymizováno, ) o poskytnutí finanční prostředků do výše 50 000 Kč a , Anonymizováno, jeho žádost schválila dopisem ze dne , datum, , přičemž se zavázala poskytovat žalovanému peněžní prostředky do sjednaného limitu ve výši 50 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z dlužné částky vrátit a zaplatit úroky ve výši 22,68 % ročně a poplatek za pojištění odpovídající 7,99 % z měsíční splátky. , právnická osoba, případ prodlení s úhradou splátek se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a paušální náklady spojené s vymáháním ve výši 600 Kč. Žalovaný v rámci své žádosti uvedl, že je zaměstnán a dosahuje čistého příjmu ve výši 23 000 Kč měsíčně s tím, že má měsíčně náklady na bydlení ve výši 7 000 Kč a finanční závazky v částce 3 500 Kč. Žalovaný byl informován o podmínkách poskytnutí finančních prostředků do výše 50 000 Kč, jak bylo zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 102 971 Kč, splátky však řádně nehradil, když naposledy zaplatil splátku dne , datum, , přičemž uhradil celkem částku 56 500 Kč.7. Přípisem ze dne , datum, , Anonymizováno, sdělila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o úvěru a vyzvala jej, aby uhradil celý dluh z úvěru ve lhůtě do , datum, .8. Žalobkyně dále oznámila žalovanému, že svoji pohledávku vůči žalovanému postoupila žalobkyni, která je tak novým věřitelem žalovaného (přípis ze dne , datum, ).9. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, jak vyplývá z přípisů ze dne , datum, , , datum, , , datum, a podacích archů.10. Z dalších provedených důkazů, a to rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne , datum, , smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o provedení transakce a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.11. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný požádal , Anonymizováno, o poskytování peněžních prostředků do výše limitu 50 000 Kč za úrok ve výši 22,68 % ročně, přičemž v žádosti uvedl údaje o svých příjmech a výdajích. , Anonymizováno, přípisem ze dne , datum, žádost žalovaného akceptovala a následně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 102 971 Kč. Žalovaný vrátil toliko částku 56 500 Kč. Přípisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do , datum, . , Anonymizováno, dále přípisem ze dne , datum, vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni. Přes opakované výzvy žalovaný nezaplatil částku 46 471 Kč.12. Po právní stránce soud posoudil věc v prvé řadě podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), když žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky. Protože se v daném případě jednalo o spotřebitelský úvěr, posoudil soud dále věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu, žalobkyně však neprokázala, že řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť neprokázala jednak svá tvrzení o tom, že provedla lustraci v interních a externích databázích a dále netvrdila a neprokázala, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr ohledně jeho příjmů a výdajů jakkoliv ověřila. Přitom součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž i prověření (požadavek na doložení) těchto tvrzení. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Protože žalobkyně neprokázala, že splnila své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, shledal soud smlouvu o úvěru absolutně neplatnou (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 22 Co 244/2021). Soud byl připraven podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení se tak sama připravila.13. Soud dále věc posoudil podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, neboť v projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 102 971 Kč. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat, přičemž zaplatil pouze 56 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do , datum, (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku) a počínaje následujícím dnem je v prodlení se zaplacením částky 46 471 Kč (§ 1968 odst. 1 občanského zákoníku). Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku žalovanému vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována.14. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 46 471 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl.15. Ve zbylém rozsahu (tj. co do zaplacení částky 3 338,97 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 463,97 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku v celkové výši 8 479,85 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 480 Kč) soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 81 % (žalovaný z 19 %) a má proto právo na náhradu 62 % účelně vynaložených nákladů řízení (81 - 19), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 077 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 378 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činily 4 255 Kč, z čehož 62 % představuje 2 638,10 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.