19 C 158/2025-61 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 12. 3. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 59 941,86 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena dne 6. 1. 2024 Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žalovanému byla postupně poskytnuta částka ve výši 112 399 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě k datu splatnosti sjednanému ve smlouvě v pravidelných denních splátkách počínaje dnem 5. 2. 2024 a konče dnem 29. 6. 2025. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „Klidné spaní“ za poplatek 475,80 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 124,80 Kč, službu ,,Presto‘‘ za poplatek 3 300 Kč a zavázal se zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Dále se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,85 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný svůj závazek nesplnil, když zaplatil na jistinu pouze částku 83 899 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje pouze za 90 dní.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.4. Z listiny nazvané „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že zde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako klient. Klient je označen jménem a příjmením žalovaného, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je částka až do výše 80 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet klienta a má být vrácena do 29. 6. 2025. V předmětu smlouvy je dále uvedeno sjednání služby „Klidné spaní“ za poplatek 3,66 Kč denně, služby „Presto“ za poplatek 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 0,96 Kč denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, smluvní úroková sazba ve výši 0,85 % denně, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ohledně níž je klient v prodlení až do zaplacení. U podpisu smluvních stran je uvedeno: podepsáno elektronicky dne 6. 1. 2024.5. Dále žalobkyně soudu doložila listiny nazvané „Výpis z posouzení úvěruschopnosti“, „Identifikované příjmy“, „Autorizace ověření totožnosti“ a „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ a „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“.6. Z listiny nazvané „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 21. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne 6. 1. 2024 částku 4 800 Kč, dne 7. 1. 2024 částku 6 500 Kč, dne 8. 1. 2024 a dne 9. 1. 2024 vždy částku 2 100 Kč, dne 1. 2. 2024 částku 2 800 Kč, 3 500 Kč a 26 900 Kč, dne 28. 3. 2024 částku 8 900 Kč, dne 29. 3. 2024 částku 1 100 Kč, dne 30. 3. 2024 částku 2 000 Kč a 2 000 Kč, dne 1. 4. 2024 částku 3 100 Kč, 3 300 Kč, 2 500 Kč a 2 100 Kč, dne 4. 4. 2024 částku 2 500 Kč, dne 5. 4. 2024 částku 7 500 Kč, dne 24. 5. 2024 částku 199 Kč, dne 1. 7. 2024 částku 11 000 Kč, dne 4. 7. 2024 částku 5 900 Kč a 11 600 Kč, přičemž tyto částky byly na účet žalovaného připsány.7. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2025 a z podacího lístku ze dne 27. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu mu zaslala na adresu trvalého pobytu.8. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem by byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše 80 000 Kč a závazek žalovaného za sjednaných podmínek tento úvěr splatit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaný akceptoval tvrzené smluvní podmínky. Podpis žalovaného v nespecifikované elektronické formě nijak neztotožňuje žalovaného jako fyzickou osobu a neprokazuje jeho vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet postupně částku v celkové výši 112 399 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky žalobkyni zcela nevrátil, když zaplatil pouze částku 83 899 Kč. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil mu proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 499,98 Kč (jistina uplatněná žalobou). Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.9. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku doručení předžalobní výzvy žalovanému dne 4. 3. 2025. Tedy až dnem 6. 3. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení a zákonnou výši úroku.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu pouze částečný úspěch.11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.