25 C 161/2025-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 338,15 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, .) a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Tu měl žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč splatit nejpozději do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kam byl žalovanému zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ničeho nezaplatil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni.2. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Z listiny „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, vyhotovila návrh smlouvy, podle které se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný měl tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč prostřednictvím 12 měsíčních splátek. Listina nebyla žalovaným podepsána.4. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, převedla na účet č. , č. účtu, částku ve výši 10 000 Kč.5. Majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný, jak bylo zjištěno ze sdělení , právnická osoba, .6. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobkyni, která je tak jeho novým věřitelem.7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů přípisem ze dne , datum, odeslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb téhož dne (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , podací lístek).8. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění.9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému dne , datum, převodem na jeho bankovní účet částku 10 000 Kč. Žalovaný tuto částku nevrátil. Přípisem ze dne , datum, spol. , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě dluhu přípisem odeslaným dne , datum, . Přes výzvu žalovaný ničeho nezaplatil.10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, o bezdůvodném obohacení, neboť v projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů dopisem odeslaným dne , datum, , žalovaný však ničeho nezaplatil. Počínaje dnem , datum, je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 573, § 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku mu vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována (§ 1882 odst. 1 občanského zákoníku).12. Pokud žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno především, že právní předchůdkyně žalobkyně učinila žalovanému návrh na uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu, jenž byl žalovaným akceptován. Z provedených důkazů tak nelze uzavřít mimo jiné, že se žalovaný zavázal ve sjednané lhůtě poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyně rovněž řádně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.13. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 věty druhé o. s. ř., neboť oba účastníci byly v řízení téměř stejně úspěšní, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.15. Lhůta k plnění uložené povinnosti byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.