8 C 38/2025-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobou požadovaná částka představovala dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru, který žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž sestávala z nesplacené jistiny ve výši , částka, , úroku přirostlého k jistině za první měsíc doby čerpání úvěru v částce , částka, a smluvní pokuty v částce , částka, , přičemž smluvní pokuta byla ujednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a žalobkyně ji vyčíslila za období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z listiny „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ a kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, vyhotovila na základě údajů uvedených v občanském průkazu žalovaného návrh smlouvy, podle které měla žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše , částka, za úrok ve výši 40 % měsíčně, který měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za uplynulé období.5. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalobkyně převedla na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, .6. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za prosinec 2023 soud zjistil, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Dne , datum, na účet došla platba ve výši , částka, s poznámkou „, právnická osoba, . CERPANI ZE DNE , datum, “ od společnosti THEPAY.CZ, S.R.O.7. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .8. Přípisem ze dne , datum, odeslaným téhož dne (podací lístek) žalobkyně vyzvala žalovaného, aby do tří dnů uhradil dlužnou částku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky.9. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.10. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne , datum, vyhotovila návrh smlouvy, podle které měla žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše , částka, za úrok ve výši 40 % měsíčně, přičemž dne , datum, , převedla na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, částku ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení této částky přípisem ze dne , datum, . Přes výzvy žalovaný ničeho nezaplatil.11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují bezdůvodné obohacení, když z provedených důkazů uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný připsáním této částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinen bezdůvodné obohacení vydat. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu přípisem ze dne , datum, , žalovaný však ničeho nezaplatil. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 1958 odst. 2, § 1968), vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku dále povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno, že žalovaný učinil projev vůle, kterým by akceptoval návrh smlouvy o úvěru, resp. že se tak zavázal vrátit uvedenou částku s úrokem ve sjednané lhůtě a pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu. Pro úplnost soud podotýká, že žalobkyně rovněž řádně netvrdila a neprokázala, že posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když mimo jiné netvrdila a neprokázala z jakých konkrétních údajů o příjmech a výdajích žalovaného v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti vycházela, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.13. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je zčásti důvodná, ve výroku I. rozsudku proto uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení, přičemž ve zbylém rozsahu, tj. co do zaplacení částky , částka, (součet úroku v částce , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, ) spolu s úrokem z prodlení z částky , částka, žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 57,5 % (žalovaný z 42,5 %), náleží jí proto právo na náhradu 15 % svých nákladů řízení (57,5-42,5), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši , částka, (3 x , částka, ) vypočtenou podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), tři režijní paušály po , částka, podle ustanovení § 14b odst. 6 advokátního tarifu a dále 21 % DPH z odměny advokáta a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku , částka, . Celkem tak náklady žalobkyně činily , částka, , z čehož 15 % představuje , částka, . Soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, když uzavřel, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátkou, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení k rukám této advokátky.15. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.