Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 27 334,67 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 10. 5. 2018 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil, žalobce souhlasil.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a obchodních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou tento žalovanému poskytl úvěr ve výši 26 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal zaplatit včetně smluvních úroků ve výši 23,99 % ročně měsíčními splátkami. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky a žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z oznámení ze dne 2. 4. 2025 vyplývá, že tímto předchůdce žalobce prohlašuje úvěr poskytnutý žalovanému za splatný. Oznámením byl vyčíslen dluh částkou 27 334,67 Kč a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2025 a Seznamu postupovaných pohledávek je zřejmé, že , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobci.Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 26 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit z něho úroky (formou splátek) a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami společnosti. Předchůdce žalobce uvedenou částku žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr ve sjednaných splátkách řádně nesplácel, a proto předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni 2. 4. 2025 za splatný a vyčíslil výši dluhu k tomuto dni částkou 27 334,67 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci, kterému byla pohledávka postoupena, dluží sumu 27 334,67 Kč, z toho jistina 25 909,46 Kč a poplatky 1 425,21 Kč, s úrokem z úvěru, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 obč. zák.Poněvadž je žalovaný od 17. 7. 2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 obč. zák. úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobce, protože byl v řízení plně úspěšný. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 094 Kč, odměny za zastupování advokátkou ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní pomoci stanovené dle §14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů za převzetí zastoupení a sepis žaloby a upomínky po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků a nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.