19 C 376/2025-37 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností Multitude Bank, p. l. c. dne , datum, , když žalovaný čerpal úvěr v konečné výši , částka, (peněžní prostředky mu byly na základě žádosti poskytovány na jeho bankovní účet), ovšem do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.4. Z listiny označené „Úvěrová smlouva“ ze dne , datum, soud zjistil, že v takto nadepsané listině je jako klient označen jménem a příjmením žalovaný, je zde uvedeno rodné číslo, adresa trvalého bydliště, e-mailová adresa a telefonní číslo. Listina dále obsahuje ujednání o době trvání smlouvy, specifikaci výše úvěru, úrokové sazby úvěru, podmínky čerpání a splácení úvěru, důsledky prodlení klienta, způsoby ukončení smlouvy. Listina není podepsána.5. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, , z potvrzení o platbě ze dne , datum, , z výpisů z účtu žalovaného za období od března do června 2025 soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka , částka, od společnosti Multitude Bank p. l. c.6. Z faktury VS č. , var. symbol, bylo soudem zjištěno, že celkový dluh k datu splatnosti dne , datum, představoval, včetně náhrady účelně vynaložených nákladů a úroků, částku ve výši , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že společnost Multitude Bank, p. l. c. postoupila žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným.8. Z oznámení ze dne , datum, soud rovněž zjistil, že společnost Multitude Bank, p. l. c. oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení zaslala na adresu trvalého pobytu žalovaného.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z potvrzení o odeslání výzvy dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu mu zaslala na adresu trvalého pobytu.10. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od , datum, a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi její právní předchůdkyní společností Multitude Bank, p. l. c. a žalovaným distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem by byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a závazek žalovaného za sjednaných podmínek tento úvěr splatit. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od , datum, , když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně finanční prostředky nevrátil. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil mu proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, . Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy (náhradu účelně vynaložených nákladů a úroky), jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.11. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od , datum, právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud ve smyslu ustanovení § 573 občanského zákoníku účinného od , datum, doručení předžalobní upomínky žalovanému dne , datum, . Tedy až dnem , datum, se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení a rovněž výši zákonem stanovenou.12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu úspěch pouze částečný.13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.