20 C 42/2026-80 – Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 17. 12. 2025, zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2023, kterou považuje za revolvingovou s platební kartou s možností navýšení limitu až na 150 000 Kč. Žalovaná čerpala jen do výše 29 990 Kč a domáhá se tak této jistiny, poplatků 1 000 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, pojistného 459,60 Kč a úroků 1 922,03 Kč. Dále se domáhala úroku z prodlení jak ve II. výroku shora. Smlouvu žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., žalobkyně pohledávku zakoupila.2. Soud po žalované pátral, neboť v minulosti měla u zdejšího soudu několik exekučních řízení (obdobných návrhů s obdobnými důvody pro absolutní neplatnost bylo u zdejšího soudu uplatněno v krátkém časovém úseku více). Na adrese trvalého bydliště však převzala písemnost do vlastních rukou dne 1. 4. 2026. Nevyjádřila se. Jejího vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí.3. Soud u těchto nároků pravidelně shledává hrubé porušení řádné péče při zkoumání schopnosti spotřebitele splácet poskytovaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“), k čemuž je povinen dle § 121 o. s. ř. přihlížet. V této věci tomu opět nebylo jinak. I pokud se jako v tomto případě výjimečně jedná o věřitele, který nepoužívá lichevně vysoké navýšení jistiny či jiné praktiky s obdobným výsledkem (tj. enormním navýšení nákladů spotřebitele v důsledku úvěru), má nezodpovědné poskytnutí úvěru a jeho relativně přijatelné navýšení na rozpočet spotřebitele podobně devastující účinky. Zde ostatně obligatorní skutková tvrzení k zákonné povinnosti věřitele ve smyslu § 86 ZoSÚ opět zcela chyběla a již proto soud nemohl vydat platební rozkaz a věc byla převedena do senátu soudce. Zkoumáním toho, zda věřitel skutečně řádně splnil povinnost dle § 86 ZoSÚ se musí soud zabývat z úřední povinnosti (ve shodě s rozsudkem Soudního dvora EU pod zn. C-679/18), pouhé tvrzení se dlouhodobě ukazuje jako nedostatečný předpoklad (drtivá většina soudem projednávaných nebankovních úvěrů je poskytnuta navzdory zjevnému předlužení spotřebitelů). Rovněž případné zjištění, že došlo k aplikaci některého z četných lichevních schémat (resp. k jejich kombinaci), které již soud i u daného (původního) věřitele již opakovaně odhalil (§ 121 o. s. ř.), je rovněž zjevně dostatečnou překážkou toho, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání či pro zmeškání, vydal platební rozkaz nebo schvaloval smír, neboť závazkový vztah zde utrpěl a nadále trpí porušením kogentních ustanovení hmotného práva, a to nejen těch k ochraně spotřebitele. Nezohlední-li obecný soud ochranu spotřebitele dle čl. 38 Listiny základních práv Evropské unie a právní úpravu přijatou k zajištění této ochrany, postupuje v rozporu s čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 10a a čl. 4 Ústavy České republiky, a porušuje tím právo účastníků řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (nález Ústavního soudu ve sp. zn. II. ÚS 2778/19).4. Soud již z přehledu řízení žalované u zdejšího soudu (č. l. 77) pojal obavu, že žalovaná podléhala v době čerpání úvěru mnohonásobnému exekučnímu inhibitoriu, vzhledem ke stavu zápisů v rejstříku soudu byl i samotný výpis z Centrální evidence exekucí (dále jen „CEE“) nadbytečný, např. exekuční řízení sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, vede zdejší soud jako probíhající i ke dni vyhotovení rozsudku (v rejstříku ISAS není zpráva od soudního exekutora o skončení exekuce. Exekuce sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, byly zastaveny z důvodu marnosti vymáhání. Výsledek řízení byl již tím determinován (zejména pokud se jedná o revolvingový úvěr, kde může spotřebitel dosáhnout limitu závratných 150 000 Kč).5. Právní zástupce soud takřka zaskočil v předchozí obdobné věci po poučení o nedostatcích zkoumání úvěruschopnosti částečným zpětvzetím, při kterém vzal žalobu částečně zpět a domáhal se již jen toliko jistiny. S upuštěním od požadavku na úrok z prodlení se zdejší soud prakticky nesetkává, dokonce i rozhodovací činnost zdejšího odvolacího soudu (který má vesměs za to, že i věřiteli, který nesplnil své zákonné povinnosti, náleží úrok z prodlení i bez zaslání výzvy k vrácení toliko jistiny úvěru, jako „právo na výdělek“) je v tomto ohledu více než nejednotná a pro soud prvního stupně zcela nesrozumitelná. V dalších řízeních (a v tomto) z požadavku neslevil.6. V tomto řízení se žalobkyně písemně vyjádřila (č. l. 57, k jednání se pak již nedostavila) tak, že (jako v předchozí věci) nevyžádaně na 4 stranách popisoval kontraktační proces, k úvěruschopnosti uvedl na jediné straně, že původní věřitel zkoumal SOLUS a CRIF. Prokazoval to však pouze formulářem původního věřitele, který zaškrtl tato dvě zkoumání (lustraci CEE nikoliv!), což nepředstavuje důkaz, ale pouhé tvrzení původního věřitele. Potvrdila k dotazu soudu, že žalovaná na úvěr neuhradila ničeho, tedy ani z jakéhokoliv jiného důvodu, než splátka úvěru (což soud po zkušenostech s nebankovními poskytovateli úvěrů a postupníky již zásadně vždy výslovně ověřuje).7. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle zprávy původního věřitele ke zkoumání úvěruschopnosti č. l. 44/64 byl kontrolován občanský průkaz (ani to však není prokazováno), dále registry SOLUS a CRIF, žalovaná měla uvést příjem ze zaměstnání 23 500 Kč měsíčně, náklady bydlení 10 000 Kč, nulové splátky, nulovou vyživovací povinnost, nic není zatrženo jako ověřené.8. Žádnou lustraci k důkazu však soudu nepředložila. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že pro takové úsilí obligatorní tehdejší výpisy úvěrových registrů již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství a limit nelze poskytnout bez značné míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Soud zajistil i kombinovaný výpis z registru NRKI (CNCB) a BRKI (CBCB) žalované (od společnosti , právnická osoba, .). Z něj (č. l. 36) vyplývá, že jiný věřitel v posledních 4 letech stejnou chybu, jako , právnická osoba, ., neučinil, a žalovaná jiný úvěr nemá (totožný závěr soud učinil v řízení , spisová značka, a i další podobnosti úvěrů zcela neznámých spotřebitelů jsou doslova zarážející). Z obsahu řízení sp. zn. , spisová značka, (žalobkyně , právnická osoba, , jejich zn. , Anonymizováno, ) je však patrné, že předchozí úvěry žalovaná měla, přinejmenším pravděpodobně lichevní úvěr od , právnická osoba, – notoricky známého predátorského věřitele, rozvíjejícího hned několik typů lichevních schémat, zejména u osob v exekučním inhibitoriu. Senát 20C dá podnět exekučnímu soudu k přezkoumání zákonnosti tohoto exekučního titulu, vzešlého z rozsudku pro uznání. I takový úvěr, které jsou notoricky lichevní (a dle smlouvy č. l. 74 také skutečně je – RPSN 70,96 %), v NRKI již nefiguruje. Z řízení sp. zn. 25 , právnická osoba, /2021 vyplývá, že se domáhala příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky – lze tedy pochybovat i o absenci vyživovací povinnosti. Dle registru obyvatel č. , tel. číslo, . , Anonymizováno, má žalovaná , Anonymizováno, , narozeného v roce , Anonymizováno, .9. Soud z opatrnosti ověřoval, že žalovaná není obětí jiného typu lichevní exploatace (což je u jiných žalobců doslova pravidlem), proto u původního věřitele ověřil, že neměla jiný úvěr a nehradila ničeho dalšího. Dle sdělení č. l. 40, 43 a 47 původní věřitel jiné úvěry popřel, stejně jako jakékoliv plnění od spotřebitele.10. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 27, byly doloženy i další důkazy postoupení (č. l. 12, 17, 61). Úvěrovou smlouvou č. l. 18 je prokázáno, že původní strany usilovaly o úvěr s limitem 30 000 Kč (resp. 150 000 Kč) a úrokem 22,78 % ročně (a stejnou RPSN) a měsíční splátkou 1 700 Kč (včetně pojistného 150 Kč), když první čerpání žalovaná vypotřebovala na koupi nespecifikovaného produktu Apple u prodejce/zprostředkovatele , právnická osoba, Všeobecné pojistné podmínky č. l. 22 neměly na výsledek řízení vliv. Dle úvěrové historie č. l. 28 žalovaná čerpala 29 990 Kč a neuhradila ničeho, poskytnutí jistiny doložila žalobkyně platbou č. l. 60. Dopisem č. l. 24 bylo prokázáno odstoupení od smlouvy původní věřitelkou dne 2. 10. 2023. Byla doložena upomínka původního věřitele č. l. 26, požadující celkem 42 590,29 Kč. To samozřejmě zcela vylučuje, aby taková výzva založila prodlení žalované s plnění pouze poskytnuté jistiny (resp. zboží za takovou cenu)