20 C 74/2026-55 – Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 4. 3. 2026, zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2021, sjednané žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (soudu notoricky známé jako jeden z poskytovatelů nebankovních predátorských úvěrů s lichevními parametry, formou podomního zprostředkování/inkasování). Žalovaný měl načerpat 17 000 Kč a uhradit je 78 týdenních splátkách (týdenní splátky tento věřitel pravidelně poskytuje osobám v exekučním inhibitoriu) po 504 Kč. Žalovaný uhradil „pouze“ 28 675 Kč. I přesto se domáhala 10 560 Kč na jistině, 3 741,32 Kč na poplatcích, 2 686,14 Kč na kapitalizovaném úroku, 2 538,86 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, 15 % ročně úroku z jistiny od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení v sazbě 15 % ročně z jistiny od 22. 10. 2025 do zaplacení. Z takového požadavku je zjevné, že žalobkyně ani její advokát se odpovědnosti za protiprávní jednání vůbec neobávají, neboť takto nehorázné požadavky se zasílá soudu již nejméně dvě dekády. Nadto se i v této věci projevilo, že žalovaný čelil paralelnímu lichevnímu schématu – nejméně dvěma takovým úvěrům souběžně.2. Pokud je v tomto rozsudku použit výraz „lichevní“ či „lichva“, pak je míněn přinejmenším ve smyslu občanskoprávním dle § 1796 o. z.3. Dosud obvyklý rozpor nároku na obchodní úrok s kogentním omezením dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“), který tato žalobkyně (a právní zástupce, jehož soud považuje za 100 % vlastníka žalobkyně skrze nastrčený svěřenský fond) dlouhodobě ignoroval a advokát zřejmě považoval vymáhání protiprávního plnění v doslova průmyslovém měřítku za přijatelné (soud nikoliv), zde výjimečně není přítomen, případně je skryt v kapitalizovaném úroku (pro důvod nevyhovění je však nadbytečné jej přepočítávat). Soud kvituje, že advokát po několika letech od této praxe (přinejmenším v rozsahu běžícího úroku) zřejmě konečně upustil. I tak však bylo třeba nevydat platební rozkaz, nárok převést soudci a dovybrat soudní poplatek, neboť neoprávněně vysoký úrok ve smyslu § 122 odst. 4 ZoSÚ je zpravidla i nadále součástí kapitalizovaného poplatku. Tvrzení ke splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet dle § 86 ZoSÚ začal právní zástupce ve formulářové podobě uvádět, vyšší desítky předchozích řízení však ukázaly (§ 121 o. s. ř.), že jim nelze důvěřovat. Soud však u těchto nároků žalobkyně (ať již úvěrů , právnická osoba, , , právnická osoba, , v insolvenci, , právnická osoba, , či , právnická osoba, .) pravidelně shledává, že pokud je přítomno hotovostní inkaso, incidence osob v exekučním inhibitoriu je drtivě převažující. V tomto případě zřejmě žalovaný exekuci neměl (první měl zřejmě až v roce 2022), soud však opět zaznamenal úvěr s lichevními parametry. Pravidelně rovněž soud zjišťuje, že těmito společnostmi jsou úvěrováni všichni zletilí členové téže domácnosti., právnická osoba, povinnosti zkoumat úvěruschopnost se žalobkyně vyjádřila stroze a formulářově (většina nebankovních úvěrů od této žalobkyně je ostatně poskytnuta po frapantním ignorování této zákonné povinnosti). Netvrdí lustraci žádného registru typu NRKI, BRKI, SOLUS či REPI, pouze shromáždění podkladů od spotřebitele a jejich vyhodnocení. Pokud soud v posledních letech zkoušel žalobkyni vyzvat k předložení důkazů ohledně kontroly listiny, vyznačených na zákaznických kartách, pravidelně je sdělováno, že je postupník nemá k dispozici. I soudem zjištěné údaje však výsledek tohoto řízení determinovaly, tj. soud ani nemusel doplňovat dokazování o takové podklady. U příslušenství je zjevný hrubý rozpor s dobrými mravy (RPSN nejméně 158,82 % !). Pokud soud v občanskoprávním řízení zjistí lichvu, je povinen jednat z úřední povinnosti a nikoliv dle zásady projednací a dispozitivní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný si zjevně nebyl vědom absolutně nepřijatelných parametrů závazku, neboť úvěr výrazně přeplatil a sjednal si krátce na to i úvěr další. V tomto řízení soud ani neoslovoval původního věřitele, aby vyloučil existenci širšího lichevního schématu, které již z aktuálního výpisu NRKI nemusí být vždy patrné – když žalovaný již jistinu přeplatil a není tak důvod přiznávat jakékoliv plnění a předmět řízení je zcela vyčerpán.5. Soud na tomto místě nemůže nepřipomenout původnímu věřiteli, současnému věřiteli i jeho právnímu zástupci (který však tuto činnost ve zjevné iluzi nepostižitelnosti vykonává v průmyslovém měřítku již druhou dekádu), existenci trestného činu lichvy, případně původnímu věřiteli správní delikt dle § 122 ZoSÚ či , podezřelý výraz, čin § 248 odst. 2 alinea třetí , podezřelý výraz, zákoníku, pokud se týká systematického nedodržování schváleného postupu zkoumání úvěruschopnosti. Z databáze rozhodnutí České národní banky (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/pravomocna-rozhodnuti-cnb-v-rizenich-zahajenych-po-datu-1.1.2009/) vyplývá, že to jsou v prvé řadě věřitelé, kdo na trh se spotřebitelskými úmysly vstupují s protizákonnými úmysly. Tento původní věřitel byl rovněž postižen rozhodnutím s právní mocí dne 25. 5. 2025 a byla mu vyměřena poměrně vysoká, leč relativně stále jen symbolická sankce 8 000 000 Kč, za porušování povinností dle ZoSÚ u úvěrů z let 2021 a 2022. Obdobně byla postižena i , právnická osoba, . (sankcí 2 500 000 Kč) a , právnická osoba, , v insolvenci (3 000 000 Kč a podruhé již odnětím licence), stejně jako , právnická osoba, (6 000 000 Kč). Tyto čtyři společnosti používají nápadně podobné typy úvěrů, smluv i podomních obchodních zástupců/výběrčích a analogická lichevní schémata (zejm. lichevní příslušenství, inscenované zpoplatněné služby, nezkoumání úvěruschopnosti, sériové úvěry, paralelní úvěry). Tato skupina úvěrů je pravidelně poskytována osobám v exekučním inhibitoriu, splácení má často probíhat týdně a hotovostně. Pokud má tedy věřitel v úmyslu podávat , podezřelý výraz, oznámení na spotřebitele (jak právní zástupce povětšinou soudu sděluje v písemném doplnění, pokud si jej soud vyžádá), nechť tak učiní – na průběh a obsah tohoto řízení to samo o sobě nemá vliv. Z vyjádření spotřebitelů vůči soudu ostatně vyplývá, že právě hrozbou , podezřelý výraz, stíhání jsou ze strany věřitelů a inkasních agentur často přesvědčování k přednostním úhradám pohledávek, když věřitel získal na zákaznickou kartu se spornými údaji podpis spotřebitele a tyto zákaznické karty přitom zpravidla vyplňuje zprostředkovatel úvěru, v jehož zájmu je rovněž sjednání úvěru. Stejně tak nemá na průběh posouzení splnění povinnosti věřitele ve smyslu § 86 ZoSÚ aktivita spotřebitele, neboť se jedná o veřejnoprávní povinnost a soud je povinen k jejímu splnění přihlížet z moci úřední, bez ohledu na ojedinělá opačná rozhodnutí soudů. Práva na ochranu spotřebitele jsou všeobecně platnou výjimkou z obecné úpravy právních jednání (která zahrnují především dřívější „obchodní“ závazky), nikoliv benefitem pro procesně aktivní spotřebitele. Pokud žalobkyně/advokát občas uvádí, že zanedbání této povinnosti vede pouze k neplatnosti relativní, velmi dobře ví, že takový právní názor je již několik let vyvrácen a proti bezpočtu částečných či úplných zamítnutí jejích žalob se pro zjevnou nadbytečnost sama neodvolává. Zjevně tedy pouze zkouší zmást spotřebitele, kteří se nespolehnou na soudní ochranu a podlehnou záměrně nepravdivým informacím od původní věřitelky/(advokáta) žalobkyně (a jsou případně vedeni ke sjednání smíru).6. Soud v tomto řízení ani nemusel zohledňovat skutečnost, že považuje právního zástupce za 100 % vlastníka žalobkyně, který předstírá (dokonce i před Českou advokátní komorou), že vlastní toliko 23 % hodnoty žalobkyně, ačkoliv jednotlivá nezvykle restriktivní ustanovení statutu jím založeného svěřenského fondu svědčí o opaku (zejména v otázce osob svěřenských správkyň, v nečerpání fondu za života advokáta a v omezeném trvání fondu, jehož majetek se může advokátovi v relativně krátkém čase opět vrátit). Dochází tak k systematickému zneužívání práva na zastoupení advokátem, neboť je to právě nárok na odměnu, který motivuje advokáta k průmyslovému skupování splatných pohledávek a uplatňování desítek tisíc obdobných nároků před soudy ročně, o čemž svědčí již sama systemizace spisových značek advokáta (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a od nich odvozených spisových značek žalobkyně (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), vedených samostatně pro různé původce pohledávek a jejich různé tranše (zde jde zřejmě již o 29. tranši úvěrů od , právnická osoba, !). Takovému jednání advokátů pak prakticky nemohou neadvokáti konkurovat a je tedy otázkou, zda rovněž nejde o nekalou soutěž. Ke shodnému výsledku (nepřiznání náhrady nákladů řízení) nezřídka vede okolnost souběžného uplatňování nároků, přičemž poskytnutí pouze jednoho úvěru tímto původním věřitelem je v praxi senát 20C skutečně vzácné (zde jde o úvěr druhý) a tato žalobkyně skupuje obd