§ 80 zákoník práce – Kratší pracovní doba
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 10. 2023 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 80 zákoníku práce stanoví, že kratší pracovní doba, než je zákonem určený rozsah, může být sjednána pouze písemně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, přičemž zaměstnanci náleží mzda nebo plat odpovídající této sjednané kratší pracovní době. Pokud chce zaměstnanec pracovat méně hodin, než je standardní týdenní pracovní doba (např. 40 hodin týdně), musí se na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem. (§ 80 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 10. 2023)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kratší pracovní doba
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Odkazuje na: § 79
- Judikatura: na § 80 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Kratší pracovní doba“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to písemně. Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud chce zaměstnanec pracovat méně hodin, než je standardní týdenní pracovní doba (např. 40 hodin týdně), musí se na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem.
- Zaměstnanec s kratší pracovní dobou dostane mzdu nebo plat, které odpovídají skutečně odpracovaným hodinám, nikoli plné mzdě za standardní pracovní dobu.
- Tato dohoda o kratší pracovní době je odlišná od zkrácení pracovní doby, které může zaměstnavatel provést jednostranně (např. kolektivní smlouvou) bez snížení mzdy.
Na co si dát pozor
- Dohoda o kratší pracovní době musí být vždy písemná, jinak není platná.
- Snížení pracovní doby znamená i snížení mzdy nebo platu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 80
Jak soudy aplikují § 80
Vedle podstatných (esenciálních) náležitostí si mohou účastníci v pracovní smlouvě dohodnout i další (pracovní a mzdové) podmínky, na kterých mají zájem, mezi něž patří (mimo jiné) také ujednání kratší pracovní doby podle ustanovení § 80 zák. práce (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1395/2010).
V případě žalobce se tak mohlo jednat pouze o sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce, nikoli o zkrácenou pracovní dobu.
Systematický výklad svědčí tedy pro závěr, že týdenní pracovní dobu rozvrhuje dopředu zaměstnavatel, a to buď v délce stanovené týdenní pracovní doby (případně v délce jejího zkrácení – viz dále § 79 zák. práce), nebo v délce sjednané kratší pracovní doby (§ 80 zák. práce).
Právní otázky
Související
§ 86 Kratší pracovní doba (Zákoník práce)§ 86 Kratší pracovní doba a jiná úprava pracovní d (Zákoník práce)§ 17 Pracovní úlevy při kratší pracovní době (Vyhláška ministerstva školství a kultury)§ 16 Pracovní úlevy při kratší pracovní době (Vyhláška ministerstva školství o pracovn)§ 7 (Nařízení vlády Československé socialisti)