Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že spol. , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s limitem , částka, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 18,86 % ročně v minimálních splátkách po , částka, . Žalovaný čerpal částku , částka, , přičemž neplnil své povinnosti, když neuhradil žádnou splátku. , právnická osoba, . proto v souladu s ujednáním stran ke dni , datum, od smlouvy odstoupila. Žalovaný nezaplatil na jistině částku , částka, , na poplatcích za upomínky částku , částka, , na smluvní pokutě částku , částka, a na úroku z úvěru za období od , datum, do , datum, částku , částka, . Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z listiny „smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . vyhotovila dne , datum, návrh smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi peněžní prostředky do limitu , částka, , jenž mohl být čerpán opakovaně s tím, že první čerpání úvěru mělo být v částce , částka, na úhradu kupní ceny zboží (mobilní telefony) zakoupeného od společnosti , právnická osoba, . Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 18,86 % ročně v měsíčních splátkách po , částka, . Listina nebyla za klienta podepsána.5. Žalobkyně měla k dispozici fotografii občanského průkazu žalovaného.6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že , právnická osoba, . posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z příjmu ve výši , částka, měsíčně a výdajů ve výši , částka, . Příjmy žalovaného nebyly ověřeny.7. Z oznámení o odchozí platbě bylo zjištěno, že dne , datum, , právnická osoba, . uhradila na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, .8. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že tato obdržela částku , částka, na nákup zboží (Apple iPhone 14 , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s příslušenstvím), jenž byl realizován dne , datum, v prodejně v , adresa, . Celkové cena zboží činila , částka, , přičemž osoba uvedená na dokladu k nákupu je Vito Skareta. Z faktury č. , hodnota, vyplývá, že tato byla vystavena dne , datum, odběrateli označenému „Vito Skareta“ na kupní cenu zboží v celkové výši , částka, . Z přehledu plateb bylo zjištěno, že cena zboží byla uhrazena v částkách , částka, a , částka, dne , datum, .9. Přípisem ze dne , datum, , právnická osoba, . sdělila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , neboť žalovaný je v prodlení s úhradou splátek. Přípis byl odeslán dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.10. Přípisem ze dne , datum, oznámila společnost , právnická osoba, . žalovanému, že postoupila svoji pohledávku ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalobkyni.11. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, jak bylo zjištěno z přípisů ze dne , datum, a , datum, a dále výstupu z informačního systému „, Anonymizováno, “.12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.13. , jméno FO, nadbytečnost soud neprováděl důkazy instruktážním videem k aplikaci PagoDil a sdělením společnosti , právnická osoba, . k osobě majitele telefonního čísla , hodnota, .14. Ze shora uvedených skutkových soud uzavřel toliko, že spol. , právnická osoba, . vyhotovila dne , datum, návrh smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky na nákup zboží od , právnická osoba, . ve výši , částka, , přičemž žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutou částku a zaplatit úrok ve výši 18,86 % ročně. Společnost , právnická osoba, . dne , datum, obdržela od , právnická osoba, . částku , částka, .15. Pokud žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným elektronicky smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru a že jakkoliv odsouhlasil (akceptoval) návrh smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu. Nebylo tak prokázáno, že se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve sjednaných splátkách a pro případ prodlení uhradit poplatek za upomínky a smluvní pokutu. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že z provedených důkazů lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji povinnost podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěr“) s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného úvěr splatit, a to mimo jiné reálným porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalovaného, které byly náležitě ověřeny. Nesplnění této povinnosti by přitom mělo z následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně dále neprokázala, že peněžní prostředky v částce , částka, byly poskytnuty žalovanému, resp. že to byl žalovaný, kdo zakoupil předmětné zboží a v jehož prospěch byla učiněna úhrada kupní ceny. Žalobkyně proto nemohlo být vyhověno ani zčásti z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku.16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve výroku I. rozsudku v plném rozsahu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř., neboť ve sporu byl zcela úspěšný žalovaný, který by tak měl právo na náhradu svých nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.