Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2026 po žalované domáhala zaplacení částky 19.180 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitelka (, právnická osoba, .) s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, Anonymizováno, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitelka dne 5. 2. 2024 žalované poskytla částku 19.180 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti zcela nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2025 předchozí věřitelka společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupila pohledávku, kterou sama nabyla od původní věřitelky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025, postoupila žalobou uplatněný nárok na žalobkyni.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne 23. 6. 2026 do vlastních rukou, což tato stvrdila svým vlastnoručním podpisem.3. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.5. Na základě obsahu spisu dospěl soud k závěru o takovémto skutkovém stavu. Tvrzení žalobkyně, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla dne 5. 2. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu spisu nevyplývá (žalovaná nepřipojila k jistině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, jako projev souhlasu svůj podpis). Z listin založených ve spise naopak vyplývá, že původní věřitelka zaslala dne 5. 2. 2024 žalované částku 19.180 Kč na její bankovní účet č. , č. účtu, vedený u Raiffeisen Bank, a.s. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 4. 11. 2025.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku I. uvedeno. Žalovaná se ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19.180 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.10. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta.11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.