Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně na zaplacení částky v celkové výši 19 766,07 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužné kupní ceny elektřiny dodané žalovanému na podkladě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 18. 3. 2024.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin – smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 3. 2024, souhrnem údajů ke smlouvě, ceníkem elektřiny, obchodními podmínkami sdružených služeb, fakturou variabilní symbol , var. symbol, , plánem záloh ze dne 18. 4. 2024, vyúčtováním smluvní pokuty variabilní symbol , var. symbol, , obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny, oznámením o přerušení dodávky ze dne 18. 7. 2024, včetně dokladu o odeslání, odstoupením od smlouvy ze dne 28. 8. 2024, včetně dokladu o odeslání, ceníkem produktové řady elektřina, fakturou variabilní symbol , var. symbol, včetně dokladu o odeslání a upomínkami.Po jejich zhodnocení učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Žalovaný v řízení nezpochybnil tvrzení žalobkyně o tom, že na podkladě výše uvedené smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny odebral na smluveném odběrném místě v období od 17. 4. 2024 do 12. 6. 2024 elektřinu, jehož kupní cenu a v důsledku nehrazení záloh vyúčtovanou smluvní pokutu však dosud na podkladě fakturace řádně v plné výši neuhradil. Výše dluhu žalovaného vůči žalobkyni z uvedené smlouvy za dané období v řízení zůstává nespornou. Žaloba na zaplacení kupní ceny je tak v plném rozsahu důvodná a jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky kupní ceny a smluvní pokuty povinen hradit i žalobkyní uplatněný zákonný úrok z prodlení.Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku v platném znění a zejm. dle jeho ustanovení 2079 a násl. a dle ustanovení § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměny advokáta o 21 % DPH ve výši 3 x 400 Kč za tři úkony ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.