7 C 119/2025-69 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 47 990,80 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (BNP Paribas Personal finance SA) a žalovaným. Na základě žádosti žalovaného ze dne 31. 5. 2021 otevřela právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový účet č. , hodnota, a poskytla mu úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, který byl následně navýšen na 55 000 Kč. žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdkyně proto úvěr zesplatnila v souladu se smlouvou ke dni 30. 4. 2024. Pohledávka za žalovaným přešla smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes opakované výzvy k úhradě.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 11. 11. 2025, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z žalovaným uvedeného příjmu ve výši 50 000 Kč měsíčně a z výdajů ve výši 9 000 Kč měsíčně, které stanovila na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky a využila též statistické údaje ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti. Dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem a vycházela i jím uvedených měsíčních splátek ve výši 10 000 Kč, přičemž sama zjistila měsíční výši splátek žalovaného v částce 9 228 Kč. Splátka nového úvěru přitom činila 1 500 Kč. Příjem klienta byl proto vyhodnocen jako dostatečný.3. K další výzvě soudu žalobkyně sdělila, že za dobu trvání smlouvy žalovaný vyčerpal celkem částku 114 495,66 Kč a uhradil celkem částku 90 715,95 Kč. Ke svým tvrzením doložila tabulku, která tyto údaje shrnuje, a to dle již dříve předložených výpisů z úvěrového účtu žalovaného.4. Z účasti u jednání se omluvila žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.5. Ze žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, , resp. žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze den soud zjistil, že se žalovaný požádal o poskytnutí klasického úvěru ve výši 28 990 Kč s měsíční splátkou ve výši 728 Kč a dále o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Minimální měsíční splátka u revolvingového úvěru byla sjednána ve výši min. 5% z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Úvěrové sazba u revolvingového úvěru byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Měsíční poplatek za rezervaci prostředků byl sjednán ve výši 50 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a má jednu vyživovací povinnost. Žádost/smlouva neobsahuje žádné datum.6. Dopisem ze dne 4. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že má k dispozici Hello kredit, tj. předschválený úvěr, který může průběžné čerpat. Hello kredit byl schválen na základě žádosti ze dne 31. 5. 2021. Úvěrový rámec pro Hello Kredit činí 30 000 Kč.7. Z přehledu čerpání a úhrad v kombinaci se žalobkyní předloženou tabulkou bylo zjištěno, že žalovaný za období od 15. 11. 2021 do 30. 11. 2023 celkem vyčerpal částku 114 495,66 Kč a uhradil částku 90 715,95 Kč.8. Podrobnosti ohledně podmínek poskytnutí a splácení úvěru jsou specifikovány ve formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru.9. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že úvěrový rámec činil počínaje měsícem červen 2022 částku 45 000 Kč a počínaje měsícem leden 2023 částku 55 000 Kč. Součástí výpisem je informace právní předchůdkyně žalobkyně o navýšení úvěrového rámce.10. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti (č.l. 58) byly zjištěny shodné informace jako ze žádosti o poskytnutí úvěru, které uvedl sám žalovaný.11. Dopisem ze dne 2. 11. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému, že převzala jeho smlouvu uzavřenou s BNP Paribas , právnická osoba, , známou v ČR jako Hello bank!.12. Dopisem ze dne 30. 4. 2024 prohlásila žalobkyně celý dluh žalovaného za okamžitě splatný.13. Dopisem ze dne 17. 12. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 63 150 Kč s příslušenstvím.14. Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. § 2395, § 580 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen o. z.) a dále § 75, § 84 odst. 2, § 86, § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“).15. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. neprokázala, že by tak učinila. Žalobkyně na výzvu soudu sice doplnila svá tvrzení doplnila, avšak z těchto vyplývá, že de facto vycházela pouze z blíže neověřených údajů uvedených žalovaným zejména pokud se jedná o výši jeho příjmů a výdajů. Nepředložila žádný doklad o výši příjmu žalovaného, ani doklad o jeho tvrzené lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně nadto ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně žalovaného lustrovala v jiných databázích dlužníků (např. CEE, SOLUS apod.), případně v bankovních nebo nebankovních registrech, k nimž by měla mít přístup. Za této situace nemůže žalobkyně argumentovat tím, že úvěruschopnost žalované prověřila s odbornou péčí.16. Nadto není vůbec zřejmé, jakým způsobem měla být uzavřena smlouva/smlouvy o navýšení úvěrového rámce a za jakých podmínek měl být navýšený úvěrový rámec poskytnut. K tomuto žalobkyně ničeho netvrdila a s ohledem na skutečnost, že z účasti u jednání soudu omluvila, nemohla být poučena dle ust. § 118a odst. 1, 2 o.s.ř. o tom, aby svá tvrzení v tomto směru doplnila a navrhla důkazy k jejich prokázání. Taktéž z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že její právní předchůdkyně znovu zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ačkoli od poskytnutí původního úvěrového rámce do jeho navýšení uplynula doba ví e než jedno roku, resp. dvou let.17. S ohledem na shora uvedené má žalobkyně vůči žalovanému právo na to, aby jí zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 90 715,71 Kč a bezdůvodné obohacení proto představuje částku 23 779,71 Kč (vyčerpaná částka 114 495,66 Kč mínus uhrazená částka 90 715,95 Kč).18. Dle ustanovení § 87 ZoSÚ je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem finanční situaci žalované, k níž se vyjádřila při jednání soudu, umožnil soud žalované úhradu této částky ve splátkách. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalované s jejich úhradou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění).19. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 23 779,71 Kč (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.). S ohledem nezjištěnou aktuální finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění).20. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, rozhodoval soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl úspěšnějším účastníkem řízení žalovaný, který však po celou dobu řízení neaktivní a ze spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly. Proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.